Postřehy a aktuality
Právě hraju
Viděl jsem
Slyšel jsem
Četl jsem
Koupil jsem na iOS
Anketa
Login
Vyhledávání
Rubriky
Články
RSS
Nejčtenější
Co je Play Forever?
Herní události roku 2010: 5. až 1. místo
5. Soumrak hudebních her - Hudbu mám rád moc, ale žánr hudebních her jsem nikdy neglorifikoval. Uznávám hry jako Rez nebo Patapon, které hudební element šikovně kombinují s tradičním herním designem. Naopak, pouhé mačkání tlačítek do rytmu mi připadalo příliš jednoduché na to, aby udrželo pozornost hudebních fanoušků déle než pár let, zvláště když nové díly nepřinášely prakticky nic jiného než nové skladby, o prémiových cenách těchto her (uměle navyšovaných zbytečně "vylepšovanými" hudebními nástroji) nemluvě. Nemusíte se mnou v tomto směru souhlasit, ale to na věci nic nemění - letos prostě spadla klec. Přiznávám, udělalo mi to radost. Zároveň však tvrdím, že hudební žánr nezemře zcela, jen prostě napříště bude třeba inovovat. Jsem zvědav, co v tomto směru vymyslí Harmonix, kteří před pár dny znovu získali svou nezávislost.
4. Oživení Duke Nukem Forever - V herní branži se občas dějí neuvěřitelné věci, ale příběh téhle hry snese srovnání snad jen s Daikatanou (i když... Romero u mě pořád vede). Po dvanácti letech strastiplného vývoje vloni došly peníze, podle všeho kvůli jedinému nesoudném člověku, jehož perfekcionismus dokázal vyhladovět dříve bohaté studio. Tehdy v květnu 2009 jsem si říkal, že tuhle hru Take Two prostě nemůžou nechat umřít - že je projekt příliš daleko, že stál příliš mnoho peněz a že je značka příliš silná na to, aby si s 3D Realms přes veškeré spory neplácli a nenašli východisko. Bylo ovšem třeba jednat rychle a já po pár měsících víru ztratil. A vidíte, jádro 3D Realms pokračovalo ve vývoji dál na vlastní pěst, k dohodě nakonec došlo a dokončení dostal na starost Randy Pitchford (jeden z největších sympaťáků herní branže, které jsem měl možnost potkat) a jeho Gearbox. Sakra, to fakt vypadá, že by mohlo dopadnout jinak (lépe), než ta Daikatana! Taky máte radost?
3. Pohybové ovladače v čele s Kinectem - Nový hardware se mi tu trochu ztratil, to byl ovšem záměr - u 3DS bych nerad předbíhal (jistě se stane jednou z událostí roku příštího), iPad není tak docela herní přístroj (i když s herní branží určitě do jisté míry zahýbal) a Panasonic Jungle je, přiznejme si, spíše takovou kuriozitkou. Hlavní událostí roku měly být už od začátku roku premiéry Move a Kinectu. A byly! Nemůžu říct, že bych jejich úspěch předpokládal, obzvláště v případě Kinectu mě solidní prodeje překvapily (herně mě zatím nepřesvědčil). Je ovšem otázkou, zda bude Microsoft podobně úspěšný i nadále a ještě zvědavější jsem na odpověď Nintenda (která by měla přijít brzy). Wii mě stále baví nejvíc (náskok je náskok) a právě skutečnost, že se Sony s Microsoftem po čtyřech letech rozhoupali k něčemu, co léta označovali za podřadné, mi přinášela nejvíc pobavení. Každopádně jsem tyto novinky sledoval s určitou deziluzí - Sony a zejména Microsoft na pohybová řešení vsadili velkou část svého vánočního line-upu, což mě jako konzervativního hráče příliš nepotěšilo.
2. Zjevení Minecraft - Udělat hru a zbohatnout na ní, to je mokrý sen všech nezávislých vývojářů. Švédský vývojář Markus "Notch" Persson to dokázal způsobem, který nemá obdoby - hru prodává výhradně na svém webu (obešel se nejen bez vydavatele, ale i bez Steamu!) a neutratil ani cent za její propagaci. Výsledek? V tomto okamžiku 875 tisíc prodaných kopií po 10 Eurech (čerstvě je hra v beta stádiu a prodává se za 15 Euro)! O Perssona měli zájem ve Valve a v Bungie, ten ale svojí další kariéru pevně spojil s Minecraftem, když část zisku investoval do vytvoření malého studia, které vedle Minecraftu pracuje ještě na jedné hře (a sám jsem zvědav, jestli tohle nebyl další "one hit wonder"). Za úspěchem Minecraftu stojí samozřejmě v první řadě fascinující design (na to už tu místo nemám, více o tom třeba tady nebo tady), neméně pozoruhodné je, že něco takového v dnešní době vůbec bylo možné. Manažeři velkých vydavatelů nechápavě kroutí hlavou, nezávislí vývojáři mají novou inspiraci.
1. Activision vs. Infinity Ward - Vítěz je jasný! Od prvního března máme o zábavu postaráno - rozchod vedení Infinity Ward a Activisionu provázely a stále provází pozoruhodné informace, situaci dále přidává na pikantnosti skutečnost, že Activision sice bitvu v médiích prohrál na celé čáře, zjevně však mají máslo na hlavě i oba přeběhlíci (viz text žaloby z minulého týdne). K tématu jsem se poměrně obšírně vyjádřil tady a tady, víc není co dodat. Snad jen, že je na celé kauze pozoruhodná role Bobby Koticka, který dokázal celou řadou vyjádření v tisku (často i nesouvisejících s touto kazou) během jediného roku notně pokazit pověst svojí i své firmy (ne, že by na tom snad záleželo - viz rekordní prodeje Black Ops) a který se mnohokrát nerozpakoval zaútočit na svého hlavního rivala, Electronic Arts (a díky bohu, že se Riccitiello nechal vyprovokovat!).
Bobbymu i všem ostatním tedy patří velký dík za další zábavný rok v herní branži. Článek je dokončením čtvrtečního článku věnovaného 10. až 6. místu.
