Jan Modrák: Osobní deník (nejen) o videohrách

Všeobecné | Úterý 03.08.2010, 22:09

Dohráno: Limbo

Tak jsme se dočkali. Dánské indie studio Playdead konečně dokončilo svoje Limbo a Microsoftu se líbilo natolik, že jej zařadil do své letní akce Summer of Arcade (v rámci které vydává i další prémiové tituly jako Castlevania nebo Lara Croft and the Guardian of Light) a vynutil si exkluzivitu, ač původně tvůrci hovořili i o PC verzi. Pro PCčkáře je to velká ztráta, Limbo je opravdu výjimečný kousek a pro mě osobně zatím jednoznačně hra roku. Za 1200 bodů (tedy nějakých 350 korun) je to povinná koupě pro všechny, kdo mají Xbox 360.

Co k Limbu říct? Nejlépe nic. Nekoukejte nalevo ani napravo, kupte si ho a hrajte. Ostatně, ani autoři toho moc neprozradili - v samotné hře se vedle položek menu nedočkáte jednoho jediného slova. Jedinou indicií je název hry (zjevně se odehrává v limbu), jen o špetku víc toho naznačuje strohá věta z dashboardu hry či jejích oficiálních stránek ("Uncertain of his Sister's Fate, a Boy enters LIMBO"). Víc toho nenajdete a ani to není třeba, Limbo pracuje s úplně jinými nástroji než s příběhem... staví na své minimalistické konstrukci, tajemné atmosféře a jedinečném monochromatickém zpracování, které umocňuje ambientní (a opět minimalistická) hudba a ozvučení. Limbo je nejen díky noir grafice snad nejartovější z artových her, jeho děj (a zejména závěr) lze interpretovat řadou různých způsobů a oceníte jej tím více, čím lepší máte představivost.

Jedinečné zpracování (viz trailer) je ale jen jednou částí úspěchu. Druhou je design, opět nesmírně jednoduchý. Ač se Limbo může jevit jako plošinovka, ve skutečnosti má blíž k puzzle žánru. S hrdinou překonáváte jednu překážku za druhou, přičemž každá z nich obstojí jako svébytné mistrovské dílko. Je neuvěřitelné, co všechno lze vymyslet s jediným akčním tlačítkem (aktivujete s ním páčky, posouváte předměty atd.) a se skákáním. V počáteční fázi hry, kdy jsou překážky poněkud jednodušší, hra kompenzuje nižší obtížnost nejrůznějšími hororovými elementy (bojujete s velkým pavoukem, na různých místech se objevují tajemné postavy apod.), což mi v industriálněji laděném závěru trochu chybělo, to je ale pouze drobná vada na kráse.


Ostatně, nejvíce jsem na Limbu ocenil právě úžasné tempo a mistrovskou expozici. Umíráte znovu a znovu, jako na běžícím pásu (a smrt tu bývá často velmi explicitní!), to je ale nezbytná součást zážitku a procesu učení se pravidlům herního světa, která vám autoři velmi pečlivě a současně nenápadně vysvětlují. Každá nová překážka je přitom skutečně novou a až téměř do samotného konce (kdy se například přepíná gravitace) fungují podle pravidel skutečného světa, což je opravdu úctyhodné. Playdead vlastně vytvořili inovativní hru bez inovativní herní mechaniky - Portal má portály, Braid manipulaci s časem, Limbo si vystačí s posouváním beden nebo přepínáním tlačítek. A přitom proti Portalu ani Braidu v hratelnosti ani špetku nezaostává.

V podstatě jedinou zásadní výtkou celé řady recenzí je fakt, že Limbo dohrajete za nějaké čtyři hodinky. Je to ale málo? Jistě, za 350 korun nepochybně seženete daleko delší zážitky, mě ale diskuze na téma vhodné délky her připadá už dlouho nepatřičná. V restauraci přece také neřešíme velikost porce! Navíc si troufám tvrdit, že by o pár hodin delší Limbo už nefungovalo zdaleka tak dobře - koneckonců, podle tohoto zajímavého rozhovoru tvůrci při vývoji postupně odstranili zhruba 70% obsahu hry, který se jim nehodil do zamýšleného kontextu. Viz také první koncept trailer z roku 2006, který se od finální podoby hry nijak zásadně neliší - Playdead zkrátka neúnavně experimentovali a testovali. Výsledek je skutečně mimořádný. Znovu opakuji - povinná koupě pro všechny, kdo mají Xbox 360! Update: Pozor, v komentářích už jsou spoilery.

PS: Zajímavé čtení pro ty, kdo Limbo už dohráli.