Postřehy a aktuality
Právě hraju
Viděl jsem
Slyšel jsem
Četl jsem
Koupil jsem na iOS
Anketa
Login
Vyhledávání
Rubriky
Články
RSS
Nejčtenější
Co je Play Forever?
To nejlepší z E3 2010 I.
Konečně se mi podařilo poctivě prohlédnout všechny trailery a pročíst snad všechna důležitá oznámení či relevantní hands-on dojmy z letošní E3. Byla to celkem fuška - vyslovená překvapení a zásadní oznámení sice chyběla (marná sláva, když se oznamují nové next-gen konzole, je to jiné posvícení), rozhodně ovšem nemám pocit, že by byla nouze o zajímavé hry a troufám si říct, že proti loňsku a zejména předloňsku (to byl, nepletu-li se, hlavním konzolovým oznámením Wii MotionPlus... to bylo slávy!) se E3 z pohledu hráče vyvedla.
Proces vytvoření vlastního názoru pochopitelně "trochu" komplikoval fakt, že jsem na výstavě ani letos nebyl (fotbal je fotbal...) a nemohl si hry sám osahat. Tedy, u her to ani tak moc nevadí, ale u pohybových ovladačů Kinect resp. PlayStation Move či nové funkce 3D obrazu na PlayStation 3 je vlastní zkušenost nenahraditelná. Tady ovšem rovnou podotýkám, že mě ani jedna ze jmenovaných novinek jako hráče zatím pranic neláká - obě pohybová řešení jistě mají své přednosti, ale je opravdu tristní (nikoliv ovšem překvapivé), že Microsoft ani Sony nedokázali čtyři roky po Wii přijít s něčím novým a nabízejí převážně jen deriváty toho, co známe z Wii (ano, je to v podstatě v pořádku, své publikum si to najde, já jím však nejsem). O svém vztahu ke 3D obrazu jsem se tu už zmiňoval - nejsem velký obdivovatel technologických vychytávek a dechberoucí grafiky, jde mi spíše o obsah. A jakkoliv Killzone 3 do mého výběru nejočekávanějších her určitě patří (a to poměrně vysoko), předpokládám, že jí budu hrát v klasickém zobrazení a místo ultimátního technického zpracování (když už bych po něm prahnul, vyzkoušel bych Crysis 2) si vychutnám spíše brutální autentickou atmosféru války a intenzivní hratelnost. Tak jako posledně.
A tak je pro mě zůstává jediným produktem, u kterého upřímně lituju, že jsem si ho nemohl vyzkoušet, nový handheld Nintendo 3DS. Což rozhodně neznamená, že bych o něj měl nějaké obavy - znovu, jde mi především o obsah a jestliže se Nintendo posledních pár let DSku nevěnovalo tak, jak bych si přál (velmi kulantně řečeno), teď nás zase na pár let čekají pořádné žně. Alespoň doufám. 3D obraz je pro mě sice obrovskou neznámou, ale už samotný fakt, že k jeho použití nejsou potřeba brýle, je moc sympatický. Kolem 3DS je stále hodně otazníků (cena, datum premiéry, ale kupodivu třeba i design a také výkon, tedy použitý CPU atd.) a Nintendo bude určitě muset v určitých ohledech (online podpora a s tím související digitální downloady či cenová politika) viditelně přidat, aby jí rychlíkem neujel Steve Jobs s iPhonem v kapse, ale už jen pouhý fakt, že má 3DSko čtyři tlačítka, D-pad a analogový ovladač (o třech kamerách, akcelerometru a gyroskopu nemluvě), z něj v mých očích činí daleko zajímavější herní platformu než je iPhone.
Zítra sepíšu moje osobní "highlighty" výstavy v podobě konkrétních her.
