FIFA na Facebooku
O hrách na Facebooku jsem se tu už několikrát velmi nelichotivě vyjadřoval (třeba tady), většinou to ale byla reakce na nějaké související zprávy z herní branže nebo teoretická úvaha nad tím, jak smutný celý ten fenomén sociálních her vlastně je (alespoň tedy z pohledu nás hráčů). Teprve nedávno jsem sebral odvahu a sám si poctivě některé z nejpopulárnějších her na Facebooku vyzkoušel. Tematický článek a test zhruba patnácti vybraných her najdete v aktuálním Score, s trochou nadsázky se ale dá říci, že pro pochopení způsobu fungování her na Facebooku stačí poznat jednu jedinou. Téměř všechny (Bejeweled Blitz budiž výjimkou) jsou si totiž ve své podstatě podobné jako vejce vejci a pouze obměňují základní námět. Když už se teď hraje ten fotbalový šampionát, podívejme se třeba na FIFA Superstars, nicméně i když jste třeba sportovní ignoranti, čtěte klidně dál - text je platný všeobecně.
Představa, že si zahrajete spolu s kamarády vlastní ligovou soutěž a že budete vzájemně nakupovat či prodávat hráče, je jistě lákavá, ale na to zapomeňte. FIFA Superstars vychází z „pevných“ základů Facebook her a manažerské možnosti tu jsou velmi omezené – hráče kupujete ve skupinkách po pěti (!!), přičemž jde o náhodný výběr počítače. Trénujete fyzičku a vybíráte sestavu, ale její vliv na úspěch v zápasech je dost sporný a skoro se někdy zdá, že si hra hází kostkou. Podobné je to s budováním stadionu - velmi omezeným způsobem to je možné, ovšem vliv na úspěch týmu nebo vaše příjmy je opět prakticky zanedbatelný. Tohle všechno pochopíte během několika okamžiků a veškerá vaše činnost se omezí na triviální "údržbu" a pozvolný postup, který můžete jen minimálně ovlivnit.
Za odehrané zápasy dostáváte peníze a zkušenostní body, postupujete skrze nekonečné ligové soutěže s anonymními týmy a každý den si můžete jednou zahrát proti svým přátelům, což záhy činíte jen proto, že za to získáte drobný bonus. Pokud hře nedejbože propadnete, začnete ostatní přátele spamovat žádostí o pomoc, ale tak či onak toho moc neovlivníte - podíl skillu na tom, jak se ve hře zlepšujete, bych odhadl přinejlepším na 10% (a znovu podotýkám - toto je stejné i u ostatních her na Facebooku). Do hry jsem vstoupil zhruba týden po jejím spuštění a i po měsíci stálého hraní mám na přátele, kteří začali dříve, prakticky stejnou ztrátu. Pokud bych je chtěl dohnat, mám vlastně jedinou šanci - urychlit vývoj týmu nákupem za skutečné peníze, přičemž jsou ale kredity nesmyslně drahé a za hodinu "hraní" tu bez nejmenších potíží necháte i tisíc korun.
Docela sympatická (byť nepodstatná) je šance porážet postupně jednotlivé týmy skutečné Premier League a a vynikajícím nápadem je možnost hádat výsledky skutečných zápasů mistrovství světa. Uhodnete-li vítěze nebo remízu, máte 20 bodů, uhodnete-li přesný výsledek, dostanete jich navrch dalších 40. Bylo by hezké se hecovat s přáteli a na konci každého dne i celého turnaje přesně zjistit, kdo fotbalu "rozumí" nejvíc, ale i tohle dokázal Playfish pokazit každodenním bonusem za počet přátel, který zvýhodňuje ty, jež hru hrají ve větší skupince.
Díky licenci FIFA tu jsou skuteční hráči. V záloze mi kope Pavel Verbíř.
A přesně tohle je vlastně pro hry na Facebooku typické. Veškerá "hratelnost" (dá-li se to tak vůbec říct) stojí na dvou základních pilířích - za prvé vás za každou cenu donutit, abyste za hraní zaplatili a za druhé vás za každou cenu motivovat k tomu, abyste hru šířili mezi své přátele a přivedli tak do hry nové (potenciálně platící) ovečky. Možná namítnete, že tohle není nijak odlišné od fungování webových her typu Travian. V zásadě není, autoři Travianu a jemu podobných her ale nemají v rukou mocný nástroj, jakým Facebook s jeho uživatelskou základnou je, a zatraceně dobře vědí, že musí šikovně balancovat na hranici mezi zábavou a "poskytováním finančních služeb". Tohle na Facebooku odpadá, protože tu uživatele daleko zřetelněji žene kupředu motivace vyrovnat se přátelům a být nejlepší (nemluvě o dosti odlišné demografii hráčů), takže nakonec zapomenou, že to má se zábavou pramálo společného a spíše než o hraní, jde o pouhou "činnost".
Na tom je ostatně postavená i ekonomika - v praxi si nekupujete zábavu, ale pouhý postup ve hře. FIFA Superstars vám například přihodí jeden kredit za šest skutečných hodin (plus nějaké ty bonusy tady a onde), takže odehrajete za den jen velmi omezený počet zápasů. I tady tedy funguje (stejně jako ve FarmVille, kde hodiny čekáte, než vám vyroste mrkev) ten klasický koncept čekání, kdy všechno potřebné obhospodaříte za deset minut a stačí, že se připojíte dvakrát za den. Pokud chcete víc, musíte zaplatit. Ve výsledku je tak FIFA Superstars jakž takž zábavná fotbalová hra na pár minut denně, která trpí stejnými neduhy jako jiné podobné hry na Facebooku – moc tlačí na pilu a na každém kroku při hraní vidíte, že by mohla být velmi snadno podstatně zábavnější, jen kdyby vývojáři chtěli.
A naprosto stejné je to i s ostatními hrami na Facebooku počínaje FarmVille přes Café World až po Mafia Wars. Výše zmíněný Bejeweled Blitz (kde máte i bez pěnez slušnou šanci uspět proti platícím přátelům) je spíše výjimkou vycházejízí ze zcela odlišného přístupu, který má PopCap k sociálním hrám. Stálo by za úvahu (nebo spíše odbornou studii), jestli náhodou onen otrocký koncept hratelnosti (tj. zcela cílené potírání hratelnosti, jak jí známe z konvenčních her) není záměrem tvůrců. Jestli zkrátka casual hráči přesně toto nechtějí - poměřovat se s ostatními, sem tam si kliknout a zase jít dál, bez jakékoliv zátěže a skutečného obsahu. Přesto jsem přesvědčen, že v budoucnu okolnosti (velká konkurence, přesycení trhu, pravidla nastavená Facebookem aj.) donutí tvůrce her na Facebooku zásadně změnit jejich koncept a přiměje je více se zaměřit na zábavnost hry.
Do té doby není o co stát. A celý ten humbuk kolem tohoto fenoménu je třeba brát s odstupem - hry na Facebooku tu jsou a budou. Je to ale v podstatě jen nový žánr, respektive prodejní kanál. Nenahradí ani neohrozí hry, jak je známe a milujeme.