Jan Modrák: Osobní deník (nejen) o videohrách

Všeobecné | Pondělí 05.04.2010, 20:48

iPhone tip: Spin Doctor

Díky všem za skvělé rady na iPhone weby či přímo konkrétní hry, na pár týdnů mám teď o zábavu postaráno! Oplácím stejnou mincí a přináším vlastní tip - tím "historicky" prvním je Spin Doctor (oficiální web, přímý link na iTunes), který bude možná pamětníkům povědomý. Jde o port staré hry z roku 1995, jež na PC vyšla pod názvem Clockwerx a kterou tehdy na titulní obrazovce propagoval Alexej Pažitnov, ačkoliv s vývojem ve skutečnosti neměl nic společného. Dva členové tehdejšího studia Callisto se po letech rozhodli starou hru přenést na iPhone a podle mého názoru se jim to podařilo takřka bez chybičky.

Hratelnost Spin Doctor je poměrně originální a kombinuje logiku s postřehem - ovládáte otáčející se hodinovou ručičku, kterou musíte přesouvat po herním poli a po cestě k cíli (na obrázku kolík vpravo téměř až dole) pokud možno sbírat bonusy (viz "svítivé" červené kolíky). Na cestě vám překážejí jiné ručičky, do kterých samozřejmě nesmíte narazit, k čemuž se hodí několik ovládacích manévrů - ručičku můžete kdykoliv otočit do protisměru a sami si také můžete zvolit, jakýkm způsobem se zachytí o další kolík. No, nevysvětluje se to zrovna snadno, takže raději mrkněte na YouTube, vyzkoušejte (nesouvisející, ale obsahově totožnou) flashovku Flipping Fantastic, případně si z iTunes stáhněte bezplatnou Lite verzi - plná stojí pouhý dolar a dostanete v ní více než stovku úrovní.

Spin Doctor vyžaduje po celou dobu hraní poměrně intenzivní pozornost a soustředění, což charakteru platformy (chvilkové hraní v drncajícím autobusu...) moc nesedí, ale díky velmi přesnému ovládání si lze zvládnout. Koncepcí tří velkých tlačítek na spodní části obrazovky (viz obrázek) by se mohla inspirovat kdejaká plošinovka, která má na displeji pouze malé ikonky, často třeba jen na jedné straně (viz třeba jinak skvělý Archibald's Adventure). Po krátkém tréninku funguje na jedničku a jakékoliv případné nepřesnosti v ovládání pramení ze samotného designu, který v pozdějších fázích hry staví na přesném načasování postupu. Vztekat se ale můžete jen sami na sebe.

Jedinou malou výhradu tak mám k obtížnosti - jsem zhruba v půlce a i když si na rozmanitost a vynalézavost úrovní nemůžu stěžovat, mám problém s motivací. Dostat se pouze do cíle (a odemknout tak další úroveň) je obvykle velmi snadné, velkou výzvou je získání bonusových kolíků - k tomu však kromě bodového ohodnocení nejste nijak motivováni. To je ale jen drobná vada na kráse jinak skvělé hry.

Ještě přihazuji tři další stručné tipy na hry, které za podrobný popis nestojí, ať už proto, že k nim mám větší výhrady, nebo proto, že jsou notoricky známé. Pac-Man Championship Edition stál o víkendu dolar (teď už zase tři) a rozhodně za něj stojí, jen se mi to nedaří v rychlejších fázích hry (kterých tu je víc než dost) precizně ovládat - typický titul, který by si zasloužil klasický D-pad nebo rovnou páku. Ve slevě za jediný dolar je právě teď i Wolfenstein RPG, kde asi nemá cenu cokoliv dodávat - kupujte! A pokud máte rádi Klaxe, vyzkoušejte Star*Burst - ovládání není tak přesné, jak by mělo být, ale za dva dolary to je dobrá koupě.