Postřehy a aktuality
Právě hraju
Viděl jsem
Slyšel jsem
Četl jsem
Koupil jsem na iOS
Anketa
Login
Vyhledávání
Rubriky
Články
RSS
Nejčtenější
Co je Play Forever?
Dohráno: Uncharted 2
Před dvěma lety se zelenáč Nathan Drake odvážně postavil Laře Croft a přes její půvab a zkušenosti jí hravě zastínil. Tedy alespoň pokud jde o můj osobní názor, i když si troufám tvrdit, že bych sám s tímhle tvrzením nezůstal. Naughty Dog to dokázali (technické kvality stranou, to byla spíš třešnička na dortu) jednak pro běžného hráče poněkud snesitelnějším mixem explorace a akce (oproti Tomb Raiderovi tu zdaleka nenajdete tak nekompromisní logické překážky) a jednak i Lařinými zbraněmi - totiž fantasticky vykreslenými postavami a chytlavým dobrodružným příběhem. Uncharted je zkrátka a dobře fantastická hra, kterou jsem na každém kroku doporučoval všem, kdo o nějaké doporučení stáli, dvojnásob pak lidem, kteří s hrami neměli mnoho zkušeností. Jestli totiž chcete někomu neznalému hry představit v co nejlepším světle, není podle mě lepší volby. Právě proto, že dokonale využívá ověřených filmových postupů (v tom nejlepším slova smyslu, takže tak činí na úrovni špičkových hollywoodských spektáklů) a aplikuje je v interaktivním světě her.
Po Uncharted přišla tma. Je to smutné, ale takhle excelentně podaný příběh jsem od té doby ve hře nezažil, jakkoliv se tomu některé hry přiblížily a jakkoliv minimálně dvě hry vypadají, že by mohly brzy přinést stejně kvalitní podání (Alan Wake a Heavy Rain, pevně doufám, že snad i Mafia 2). Tady stojí za připomenutí, že u Uncharted nejde až tak o samotný obsah - příběh byl v podstatě standardní dobrodružnou zápletkou, lehce předvídatelnou a nijak objevnou. Jde o tu formu - o zábavné podání, uvěřitelné postavy, vyšperkované dialogy, promyšlenou gradaci a další zdánlivé "drobnosti", na kterých si ovšem většina ostatních vývojářů (a třeba i českých filmařů, když jsme u toho) láme jeden chrup za druhým. No a do tohoto akutního nedostatku kvalitního vyprávění teď přichází Nathan Drake podruhé...
Všechno při starém, shrnul bych to krátce. Uncharted 2 znovu přináší stejně čistokrevnou zábavu, která staví na shodných pilířích jako před dvěma lety. Jsou tři - dokonale vykreslené charaktery (zdaleka to není jen Nathan), precizně napsaný scénář v čele s dialogy a bezchybná prezentace. Chybí vám tam hratelnost? Ta je paradoxně největší "slabinou" hry, dá-li se to tak vůbec říci (je to jako mluvit o slabině v sestavě Barcelony) a vlastně musím konstatovat, že v tomhle směru druhý díl do jisté míry zůstal za dílem prvním. Autoři zcela rezignovali na logické úkoly (jsou tu tuším tři situace, které by se za něco takového daly označit, ale do hlavolamů mají daleko) a oproti jedničce do hry nezařadili ani žádné "závodní" sekvence nebo nějaké jiné efektní překvápko. Zeptejte se mě ale, jestli mi to vadilo a odpovím záporně - velkolepých okamžiků (ať už jde o emotivní cutscénu, nervydrásající přestřelku nebo plošinovkové sekvence) je tu tak jako tak víc než dost. A kromě toho, okázalý je v Uncharted 2 i obyčejný pohled po okolí a nejednou se přistihnete, že se kocháte úchvatnou scenérií. O kolika hrách tohle můžete říct?
Vyjmenovat bych mohl i pár dalších výhrad, ty už jsou však vesměs irelevantní. Bezmála 12 hodin trvající kampaň (multiplayer jsem nezkoušel a bez mučení přiznávám, že asi ani nevyzkouším, i když na papíře vypadá lákavě) jsem si užil vrchovatě a jakkoliv Uncharted 2 podle mého názoru nijak zřetelně nevyčnívá nad Uncharted 1, znovu s přehledem zastiňuje všechny ostatní pokusy o zralý filmový příběh ve videohře. Za tohle si Naughty Dog zasluhují metál. Jestli to bude moje hra roku, to je věc druhá - k dnešnímu dni jí zatím je.
