Postřehy a aktuality
Právě hraju
Viděl jsem
Slyšel jsem
Četl jsem
Koupil jsem na iOS
Anketa
Login
Vyhledávání
Rubriky
Články
RSS
Nejčtenější
Co je Play Forever?
Miluju Twitter!
Nemám nic proti Facebooku, naopak. Když se řádně nastaví a deaktivují se nesmysly jako je fanouškovství, hlasování v anketách a nejrůznější otravné aplikace (= prakticky všechny), je to občas vcelku užitečná služba. Tedy za předpokladu, že dbáte na to, aby vaši virtuální přátelé byli skutečnými přáteli, nebo alespoň dobrými známými - mít neustálý přehled o tom, co dělají, ačkoliv jsou třeba na druhém konci světa, možnost chatování či posílání zpráv a nakonec i ono fanouškovství (nezajímá mě, že má někdo z mých přátel rád kyselé okurky, ale když si sám "oblíbím" například oficiální stránku Wimbledonu, mám šanci sledovat jeho zpravodajství doslova z první ruky, tedy rychle a přesně), to všechno je prima věc. Stejně jsem ale daleko víc propadl Twitteru! Zdánlivě jde přítom ve srovnání s Facebookem o primitivní sociální síť, jejíž jedinou vlastností je možnost posílání (a čtení) krátkých zpráv, jak už to léta známe z mobilních SMS. Jenže v jednoduchosti je zkrátka síla a já Twitter miluju hned z několika důvodů...
1. První na ráně je samozřejmě možnost vyjádřit vlastní názor, postřeh nebo tip na něco zajímavého - parádní věc pro grafomana jako jsem já. Ne všechno se hodí na blog, ne o všem se dají napsat dva nebo tři odstavce a ne vždycky máte na něco takového čas. Na Twitter (zvlášť ve spojení s pluginem TwitterFox, používáte-li Firefox - podobné aplikace jsou k dispozici i pro mobilní telefony atp.) lze krátkou zprávičku odkudkoliv poslat doslova během několika vteřin a může jít o stručnou glosu, rychlý link nebo třeba zoufalý výkřik.
2. S tím úzce souvisí aktuálnost. Před deseti lety jsme se zprávy dozvídali druhý den ráno z novin. Před rokem trvalo (v lepším případě) hodinu nebo dvě, než se objevily na webových serverech. Dnes o nich víte z Twitteru doslova během několika vteřin. Zmínil jsem Wimbledon, tak konkrétní příklad z včerejšího večera - oficiální profil turnaje informoval živě z tiskové konference o neúčasti Rafaela Nadala. Podobné situace nastávají prakticky každý den, stačí sledovat správné zdroje (ať už insidery jakým je v herní branži kupříkladu Geoff Keighley případně oficiální profily jako je Sony PlayStation nebo třeba PopCap). Typický příklad: tiskovky z E3, výroční zprávy akciových společností nebo i obyčejné tiskové zprávy, případně dokonce i tajné zprávy, zvěsti i drby (na ty je Twitter jako dělaný a myslím, že se v tomto směru ještě máme nač těšit). Zkrátka luxusní instantní servis přímo před oči bez nutnosti zdlouhavě někde pátrat a surfovat!
3. Na to všechno zase navazují názory jiných lidí, viz první bod. Opět stejný případ s Wimbledonem a odstoupením světové jedničky - kde jinde si můžete (deset minut po onom původním prohlášení!) přečíst autentickou reakci jednoho z jeho soupeřů? Samozřejmě, Twittery slavných osobností mají zvláštní kouzlo. Ne všechny jsou skutečně zajímavé (mnohdy je místo dané osoby píše najatý publicista), ne vždy se můžete spolehnout na jejich pravost (dnes už ale falešné účty zpravidla nemívají dlouhou životnost), ale je jich hodně a ve vzácných případech vám mohou oblíbenou osobnost přiblížit a zlidštit způsobem, jakým to jiné médium při nejlepší vůli nedokáže.
4. Podobně to ovšem platí o známých a přátelích. Ne každý má čas a chuť blogovat a Twitter tady blogy supluje jako jakýsi mikroblogovací systém - jeden nejmenovaný kamarád například na Twitter zásadně píše v opilosti, i to je přece kouzelné využití jeho potenciálu! Vše je každopádně sdruženo pod jednu střechu a všechno můžete velmi jednoduše a přehledně číst třeba i přes mobil (o možnosti přijímání a zasílání zpráv přes SMS nemluvě, to v České republice bohužel zatím nefunguje). V této souvislosti stojí za zmínku také tzv. Trending Topics (aktuální populární témata), která jsou vzhledem k popularitě Twitteru myslím celkem spolehlivým barometrem světonázoru (zvláště při použití vyhledávací funkce).
Na druhou stranu mám i pár výhrad. Štvou mě subjekty, které si Twitter pletou s RSS a postují nekonečné upoutávky na webový obsah (časté je to například u webů, viz jinak skvělá Gamasutra) - někdo to možná shledává užitečným, já na tohle používám Google Reader a spíše bych si představoval nějaký speciální obsah (viz český herní webshop Xzone). Podobně mám problém s velmi aktivními autory, kteří píší desítky zpráv denně nebo dokonce jednu dlouhou zprávu rozdělují na několik kratších (rada: pokud jste grafoman, založte si blog) - část názorů je třeba zajímavá, ale stejně je nakonec dřív nebo později smažu, protože i Twitter má své meze a určitý počet zpráv, které jsem za den schopen zpracovat. Díky bohu si tu ale všechno můžete zcela dle vlastního vkusu a preferencí nastavit. Twitter prostě miluju!
