Tetris slaví 25!
O Tetrisu jsem tady na blogu psal v různých souvislostech už nesčetněkrát. O hardcore šílencích a jejich neuvěřitelných schopnostech. O Tetrisu DS, momentálně asi nejlepší (nejen handheldové) verzi hry. Nebo o tom, jak překvapivě těžké ve sktuečnosti je, udělat kvalitní port Tetrisu. Ale v den kdy slaví tahle legendární hra 25 let existence (ví o tom dokonce i ČTK) to chce nějakou osobnější vzpomínku, tak jako jsem před pár měsíci psal o Doomu.
Marně ovšem vzpomínám, kdy jsem se s Tetrisem setkal vůbec poprvé. V roce jeho vzniku mi bylo sedm let a hry už jsem samozřejmě hrál, ale mám takové tušení, že jsem svojí první řadu kostek vymazal až o hezkých pár let později, možná dokonce až na PC v nějakém šíleném portu. Vůbec bych se nedivil, kdyby mě tehdy nezaujal, jak jsem totiž psal (viz link výše), udělat kvalitní Tetris ve skutečnosti není nic snadného a zatímco si to dnes majitel práv velmi důsledně hlídá (viz Tetris Guideline a přesné podmínky pokud jde o barvy, velikost herního pole, rychlosti, ovládání atd.), v tehdejší softwarové a autorskoprávní džungli to bylo bohužel jinak. Jenže pak jsem narazil na černobílou verzi pro Game Boye a bylo vymalováno.
Tahle verze Tetrisu byla velkým zlomem v celé "oficiální" historii hry. Ze zřejmých důvodů, drogu bylo najednou možné konzumovat kdykoliv a kdekoliv. Hodiny, dny či týdny čistého času stráveného s Tetrisem už nikdy nespočtu a bude to tak lepší. Tady je na místě srovnání s moderními online hrami jako je World of Warcraft. U něj hráči tráví stovky hodin měsíčně díky obrovskému rozsahu a nekonečné nabídce sdílených zážitků, Tetris je naproti tomu primitivní hra a jeho hratelnost do značné míry "podprahová". Přesto není problém u něj strávit čtyři i více hodin v kuse, jak jsem si sám dokázal při jednom transatlantickém letu, kdy jsem hrál doslova od startu až po přistání. Každopádně, Tetris z Game Boye a následně Tetris DX z jeho barevného nástupce považuju za nejlepší verze vůbec, z dalších moc rád vzpomínám na Fukův Tetris 2 (hraný paradoxně až v emulátoru), The Next Tetris nebo Tetrinet. Tady se sluší poznamenat, že jsem konzervativním hráčem Tetrisu a jakékoliv varianty a snahy o vylepšení základního konceptu Alexeje Pažitnova odmítám.
Tak mě napadá... existuje vůbec někdo, kdo Tetris zkusil a koho nebaví? V různých psychologických studiích se mělo za to, že útočí na "nejnižší hráčské pudy" a já opravdu neznám nikoho, kdo by téhle hře nepřišel na chuť. Dobrá, možná jí každý nepropadne a možná se každému nemusí nutně zdát o kostičkách (leckdo má jiné věci na práci než hrát tři hodiny Tetris), ale zaujme vážně každého - viz třeba ty černobílé krabičky z vietnamských tržnic, kterým jsem osobně (z výše uvedených důvodů) neměl nikdy v lásce, ale prodávaly se svého času jako na běžícím pásu. A ruku na srdce, znáte druhou takovou hru? Hru, která je i po čtvrt století v naprosto stejné špičkové formě, jako v době svého vzniku? Tak všechno nejlepší!