Postřehy a aktuality
Právě hraju
Viděl jsem
Slyšel jsem
Četl jsem
Koupil jsem na iOS
Anketa
Login
Vyhledávání
Rubriky
Články
RSS
Nejčtenější
Co je Play Forever?
Wii Fit: pro zdraví nebo pro zábavu?
Ano, také já už vypadám před televizí jako idiot! Držím jogínské postavení Vrksasana, kývu se ze strany na stranu snažím se alespoň na deset vteřin udržet balanc. Nebo poskakuji na místě s Wiimotem v kapse a podél běžecké trati potkávám mávající postavičky Mii, které jsem si před časem vytvořil a uložil. Paroubek, Hitler, Ježíš nebo Nedvěd... je to věru surreální podívaná! Ale dost. Chtěl bych tu nabídnout trochu odlišný pohled na Wii Fit. Většina recenzí více či méně přesvědčivě představila Wii Fit jako svého druhu domácí posilovnu a tento image produktu cíleně buduje také samotné Nintendo. Podle mého názoru to je přitom značně zavádějící označení. Ze tří důvodů:
1. První a nejdůležitější výhrada spočívá ve způsobu měření, na kterém je Wii Fit postaven. BMI je tu kalkulována výhradně na základě výšky a hmotnosti, což je metoda, kteoru odborníci už dlouhá léta považují za nedůvěryhodnou. Nebere v potaz stavbu těla, svalů a kostí, používá se pouze jako orientační výpočet pro běžnou populaci a má pramalou vypovídající hodnotu zejména u sportovců (svalovce například šmahem označí za tlusté) a dětí. Odtud všechna ta nedorozumění a celkem pochopitelná zklamání mladých zdravých dívek, které program mylně označí za obézní. Při poměrně vysoké doporučené ceně 2600 korun bych u Balance Boardu očekával adekvátní měření tělesného tuku, vody i svaloviny, jak je to dnes běžné u daleko levnějších přístrojů - ani to samozřejmě není v téhle cenové kategorii zdaleka přesné, ale vypovídací hodnota je nesrovnatelně vyšší a případné navýšení ceny bych s radostí akceptoval. Pak by totiž měření mělo skutečně význam.
2. Za druhé je to systém hodnocení hráče. Podobně jako u DS série Brain Age i tady Nintendo používá jako výchozí informaci váš věk. Zadáte datum narození, hra si vás pak proklepne v několika testech a vyhodí na základě výsledku jedno číslo, které má v porovnání se skutečným věkem hráči prozradit, jak je na tom s fyzičkou. Bez ohledu na to, že celé základní hodnocení spočívá jen v balancování, tohle vázne (stejně jako u Brain Age) už ze samé podstaty - opravdu je rozdíl mezi tím, jak na jedné noze balancují dvacetiletí a třicetiletí lidé? Ostatně, tady se odkopalo samo Nintendo, které publikovalo rozhovor s patronem Wii Fit, trenérem Václavem Krejčíkem. Ten v něm konstatuje: "I já jsem byl překvapený, kdy můj Body Mass Index nebyl ideální, rozložení váhy mého těla bylo docela smutné a virtuální věk byl stanovený na 54 let." Sakra, tak kdo jiný by měl být ve formě, než osobní fitness trenér? Daleko vhodnější by podle mého názoru byl obyčejný bodovací systém, který by nemátl svým zavádějícím kontextem s věkem.
3. A konečně mám problém se samotným tréninkovým režimem Wii Fit. Hra totiž ve skutečnosti žádný nemá - proti nabídce jednotlivých cvičení nemám výhrady, je docela rozmanitá a v rámci možností snad i účinná (triceps bez činky nemá smysl trénovat, ale jinak si tu své najde každý). Potíž je v tom, že si jednotlivé cviky vybíráte sami. Peskuje vás v nich otravný trenér/trenérka a znovu a znovu opakuje techniku jednotlivých cviků, místo aby poradil, jak je dohromady sestavit do účinného tréninku. Takže si namátkou střihnete něco z jógy na rozehřátí, pak dva tři fitness cviky a nakonec nějaké aerobní cvičení - a druhý den znova, zcela dle chuti, bez jakékoliv organizace a tedy efektu. Je to škoda, nějaký propracovanější systém kombinace cviků by se dal jistě vytvořit celkem snadno. Místo toho vám hra umožňuje zadat nějakou jinou pohybovou aktivitu - zadal jsem tedy svojí pondělní hodinu tenisu a dozvěděl se, že to je podle Wii Fit těžká aktivita a místo hodiny mi započítá rovnou dvě! Čtvrteční dvouhodinový zápas už jsem raději nepřiznal, možná by mě varoval, abych se nepřepínal. Podíval jsem se místo toho na seznam lehkých pohybových aktivit ("vaření, praní, hraní na piano") a konečně pochopil, odkud vítr vane.
Takže tak. U Wii Fit jsem strávil (a zřejmě ještě strávím) dlouhé hodiny a je to jedna z mála her, které vzala na milost moje přítelkyně. To samo o sobě není málo, klobouk dolů. Je ale otázkou, nakolik je Wii Fit zábavou a nakolik skutečnou domácí posilovnou a tělocvičnou. Mám neodbytný pocit, že selhává v obou aspektech, resp. že s trochou snahy mohla být mnohem lepší. Minihry jsou fajn, ale jediné, co mě u nich po pár dnech drží, je motivace překonávat rekordy - přitom se ani nelze střídat s ostatními hráči a je nepochopitelně nutné zdlouhavě opustit profil a aktivovat druhý. Proč proboha takové absurdnosti ještě dnes ve hrách jsou? To ví snad jen Shigeru. A fitness část? Tu jsem už kritice podrobil výše - neříkám, že je to úplná zbytečnost, některým lidem to možná pomůže, ale když si odmyslím užitečnou zpětnou vazbu, připadá mi to zhruba podobně efektivní, jako nějaké DVD s cvičením Olgy Šípkové. Pokud chcete opravdu zhubnout a dostat se do formy, u televize to rozhodně nedokážete a chtě nechtě budete muset nasadit nějakou "těžkou pohybovou aktivitu" - běh, kolo, posilovnu, nebo alespoň ten tenis.
Nad balance boardem hůl rozhodně nelámu a těším se na další hry, které jí využijí (ve vývoji jich je už přes deset a především o We Ski se hovoří v superlativech). Prozatím mi to ale připadá jako trochu drahá a zbytečná sranda.
