Jan Modrák: Osobní deník (nejen) o videohrách

Konzole | Sobota 19.05.2007, 20:07

Dohráno: Super Paper Mario

Představte si klasickou 2D plošinovku, nejlépe nějakého Super Maria ze SNESu. Přidejte "lostvikingovský" aspekt, konkrétně čtyři postavy (Mario, Luigi, Peach a Bowser) s různou speciální schopností, přičemž sám Mario dokáže (pouze na omezenou dobu) přepínat mezi 2D a 3D pohledem. Doplňte až tuctem jakýchsi speciálních power-upů, tedy dalších schopností, které lze téměř kdykoliv (jednu zároveň) používat a přihoďte také lehké prvky RPG v podobě postupného vylepšování postavy a inventáře s možností nákupu nejrůznějších útoků a vlastností. Vše pořádně promíchejte, oslaďte nečekaně komplexním příběhem, dle potřeby a možností okořeňte stylovým zpracováním (obzvláště v širokoúhlém 480p je to nádhera) a podávejte!

Dalo to zabrat (počítadlo se zastavilo na nějakých 18 hodinách), ale Super Paper Mario je pro mě minulostí. Předchozí odstavec by mohl naznačovat, že jde o nějakou revoluci a velmi komplexní herní zážitek. Není tomu tak. Super Paper Mario je ve své podstatě klasickou old schoolovou plošinovkou. Což ovšem není nadávka, alespoň tedy pro určitou nemalou skupinu hráčů pamětníků, kteří si tohle dosyta užijí navzdory tomu, že se nad velmi podobnou pochutinou oblizovali už třeba desetkrát. Díkybohu tu je navíc hezkých pár úžasných a nezapomenutelných momentů - jednak samozřejmě ono neustálé přepínání ze 2D do 3D, pak třeba humorné setkání s geekem Francisem, souboj s bossem Luigim (ano!) nebo přepínání gravitace. Na každý úžasný moment ale připadá i jeden úšklebek. Dialogy jsou místy úžasně vtipné, ale co je to platné, když se do hry musíte proklikat bezmála půlhodinovým intrem (nelze přeskočit!) a i pak je hra neskutečně ukecaná (což je to poslední, co bych u Mario hry čekal). Co jsou hře platné svěží nápady v hratelnosti, když vás pak autoři nechají třeba dvě minuty (!!) jít zleva doprava bez jediné překážky či nepřítele. A podobných kiksů je bohužel víc.

Recenze hra dostává veskrze pozitivní (průměrné hodnocení na Game Rankings je 87%), takže nevylučuji, že jsem moc přísný, já bych se ale asi spokojil s čistou osmičkou - zpočátku je to skutečně excelentní jízda, zejména v poslední třetině už ale autoři ztráceli dech. Přesto je to jedna z her, které by na Wii neměly uniknout nikomu. Wii remote využívá nenásilně a do osvědčeného herního konceptu přináší pár zajímavých nápadů. Berte.