Tetris DS... nezklamal!
Tetris DS splnil moje očekávání (tato). Nezní to moc povzbudivě, že? Tedy, čekal jsem od něj opravdu hodně, takže to je dobré znamení, na druhou stranu ale mám i pár výhrad. V následujícím hodnocení se na ně zaměřím trochu detailně, takže to bude možná vypadat nevyváženě, ale s tím se už musíte vypořádat sami - Tetris DS je skvělý kousek, který si ale rozhodně zaslouží i kritiku. Ještě než se do toho pustím, musím říct, že jsem poslední tetrimánii na vlastní kůži zažil u Tetrisu DX (pro GBC) a The New Tetris (N64) nebo Tetris Worlds (všechny platformy) jsem hrál jen velmi zběžně, takže některé novinky možná pro vás nebudou úplně novinky.
To ostatně platí i pro hlavní výhradu, která se týká tzv. "nekonečného otáčení". Jde o součást nových pravidel Tetrisu, tak jak je diktuje majitel práv (viz tento rozhovor, o kterém jsem psal v minulém příspěvku) a která minimálně v Tetris Worlds už fungovala. Jedná se o to, že kostku můžete po dopadu libovolně dlouho otáčet - stačí dostatečně rychle mačkat tlačítko (samozřejmě se musíte nacházet na "ploše", která otáčení kostky daného tvaru umožňuje) a můžete v podstatě nekonečně dlouho přemýšlet nad další strategií. Dokud na chvíli nepolevíte, kostka zkrátka není umístěna a podle mého názoru se tak geniální koncept logického "rychlíku" značně zpomaluje. Protože hra pochopitelně zaznamenává vaše rekordy, dosahování stále lepších výsledků je velkou motivací a výsledkem pak je často velmi pomalá hra, kdy zdlouhavě přemýšlíte nad umístěním každé kostky. Což už bohužel není ten pravý Tetris (nemluvě o tom, že přijdete o prsty). Dalšími poměrně zásadními inovacemi (obě se už také objevily v Tetris Worlds) je zobrazení "fronty" šesti následujících kostek místo jediné a především feature nazvaný "hold" - stisknutím postranního tlačítko aktivní kostku jednoduše umístíte do zásoby a až se vám bude hodit, pošlete si jí zase zpátky. Obě tyto novinky hodnotím vcelku pozitivně, protože hratelnost obohacují potřebnou dávkou strategie a hloubky. Jen bych uvítal možnost jejich vypnutí, takhle totiž vlastně nemáte šanci zahrát si klasický Tetris v původní ryzí podobě. Vypnout už si naštěstí můžete dvě nové vychytávky v ovládání - konkrétně okamžité umístění hrací kostky stisknutím tlačítka nahoru a viditelný "stín" kostky dole v herním poli už v průběhu jejího pádu. Obě mám aktivní a zvykl jsem si na ně, mnohým lidem však nevyhovují, takže možnost jejich vypnutí uvítají (což bohužel nejde udělat s hudbou). Ovládání jako takové je jinak velmi precizní a rychlé - i v nejvyšší rychlosti máte nad kostkami relativní kontrolu a jestli něco nestíhá, nejsou to vaše prsty, ale hlava. A tak je to správně.
Nové režimy. Je jich tu dost - některé mě baví hodně, jiné mě naopak (zatím) nechaly chladným. Po pár dnech je nechci definitivně hodnotit, nicméně asi nejzajímavější se mi kromě tradičních pravidel jeví režim Push, kde kostky posouváte stylusem na dotekovém displeji. Všechny tyhle single-playerové režimy jsou ale jen tak trochu nepodstatným doplňkem multiplayeru, který se záhy stane vaším hlavním zájmem. Obzvláště máte-li Wi-Fi připojení. Dominuje tu podle očekávání starý známý souboj, kdy úspěšným vymazáním dvou, tří nebo ještě lépe čtyřech linií "pošlete" nadílku na dno soupeřova hracího pole. Je to dosti jednoduché a účinné - navíc tu ale můžete (nepovinně) využít i šest různých power-upů, které buď pomohou vám, nebo trochu zatopí ostatním. Mutliplayer jsem zatím zkoušel jen ve dvou, je to ale úžasná zábava, které se toho moc nevyrovná. A vůbec nevadí, když je jeden z hráčů lepší - pět stupňů handicapu zajistí působivá klání i mezi rekordmanem a úplným začátečníkem.
Tetris DS je povinnost pro každého majitele DS. A dokonce si myslím, že stojí za úvahu i jako důvod k jejímu pořízení - jinou hru dost možná potřebovat vůbec nebudete. Chybky tu jsou, naštěstí ale nic fatálního a nepřekonatelného a protože multiplayer funguje excelentně, nezbývá než s úlevou konstatovat - Tetris je ve skvělé formě. Vlastně asi v nejlepší, v jaké kdy byl!