Jan Modrák: Osobní deník (nejen) o videohrách

Všeobecné | Pátek 09.12.2005, 23:36

10 nejlepších herních knížek

Vánoce se nezadržitelně blíží a na objednávku z Amazonu je už nejvyšší čas! Doporučit vám několik knih s herní tematikou se chystám už hezkých pár měsíců, ale dostal jsem se k tomu až "za pět minut dvanáct" - alespoň teď mohu využít jako inspiraci téma v novém čísle Edge, kde se odborné herní literatuře také obšírně věnují. Termín "nejlepší" z titulku berte prosím s odstupem, bez velkých potíží by se dala sestavit druhá a možná i třetí desítka podobné kvality, knih totiž není vůbec málo. Snažil jsem se vybrat spíše rozmanitý seznam knížek, které jsem většinou sám četl a zaujaly mne - nepochybuji, že si mezi nimi své favority najdete i vy. Pro pořádek ještě dodávám, že žádná z knih nevyšla v češtině a uvedené linky míří na americký Amazon, i když snad všechny najdete i na britské pobočce (chcete-li ušetřit, některé jsou v prodeji i v paperbackové edici). Tak pojďme na to!

1000 Game Heroes - Z nakladatelství Taschen přichází kolekce tisícovky herních postav - kdo knihy od Taschena zná, ví co očekávat. Je to typický zástupce kategorie tzv. "coffee table" knih - takové publikace se nečtou souvisle a jen si je čas od času prolistujete. Ono také není obvykle moc co číst - kladou totiž důraz na obrázky. Na zhruba 600 stranách věru moc textu nenajdete, jsou tu ale stovky hezkých artworků, které tvoří jakýsi ucelený obraz videoher. Pro mne osobně to moc význam nemá (v artworcích se v herních časopisech doslova topíme) a vzhledem k tříletému stáří už je výběr docela zastaralý - autor navíc u mnohých her sáhl po prvním obrázku a utekly mu tak u některých titulů daleko hezčí artworky. Produkci Taschen lze zakoupit i v některých českých knihkupectvích a konkrétně tuto knihu jsem viděl prodávat v Praze na Václaváku.

Game Over - Jedna z mých nejoblíbenějších knížek! Podrobně se zabývá historií Nintenda od jejích dřevních dob na konci 19. století až do současnosti - osobně vlastním první edici, která končí někde v roce 1999, takže netuším jak se s další kapitolou popral Andy Eddy, ale myslím že to nejzajímavější se beztak odehrálo na konci 80. a na začátku 90. let. Nintendo je jedna z nejznámějších herních firem a v historii branže hrála naprosto klíčovou roli. Když si připočtete japonský původ, dostanete úžasný příběh s řadou insiderských informací. Autor měl možnost pohovořit s ředitelem Nintenda, o čemž se většině novinářů může jen zdát.

Half-Life 2: Raising the Bar - Vynikající kniha pro fanoušky obou dílů Half-Life. Jde o jakýsi oficiální "Making of...", takže se tu dočtete spoustu nepříliš známých a insiderských informací z kuchyně Valve včetně předmluvy z pera Gabe Newella. I tahle kniha je hodně postavená na obrázcích (screenshoty, artworky, náčrtky...), je tu ale i nemálo zajímavostí z vývoje a osobně mne zaujala třeba zmínka o věcech, které se do hry z různých důvodů nedostaly. Obsah se nicméně věnuje téměř bez výjimky designu hry, o technologii Source se v ní nedočtete prakticky nic. Mimochodem, podobného ražení je kniha Making of Doom 3.

Masters of Doom - Další moje oblíbené čtení. O id Software jsem věděl opravdu hodně, přesto jsem v téhle ucelené historii firmy našel velké množství zajímavých informací. David Kuschner knihu napsat poutavou lidskou formou, ale hlavní moc je samozřejmě v samotném příběhu partičky mladých talentovaných nadšenců, kteří během pár let dobyli svět počítačových her - o síle příběhu svědčí i fakt, že by snad měl být zfilmován!

Phoenix: The Fall & Rise of Videogames - Tuším vůbec první kniha, kterou jsem si před lety o hrách koupil (vlastním druhou edici z roku 1997, později byla vydána minimálně jedna aktualizovaná verze). Mám k ní určitou slabost, snad ale mohu objektivně říct, že jde o jednu z nejlepších knih mapujících historii videoher. Stáří vůbec nevadí, jde tu koneckonců hlavně o herní pravěk - autor rok po roku neúnavně sestavil ucelené dějiny a jak kdosi dobře napsal v recenzi na Amazonu: "nejde o podmanivě napsaný příběh, ale o historickou zprávu". Pokud tedy někde začít, pak tady. I když asi nebude k sehnání...

Power Up: How Japanese Video Games Gave the World an Extra Life  - Pokud vás přitahuje japonská kultura a konkrétně tamní zcela odlišný přístup k videohrám (ať už z hlediska tvorby, nebo jejich "spotřeby"), pak jste na správné adrese! Chris Kohler napsal velmi podrobnou (místy snad až příliš) knihu, ve které nejen mapuje historii japonské herní kultury, ale snaží se tak odpovědět na otázku, proč je zdejší produkce tak výjimečná, odlišná a úspěšná. Většinu nejúspěšnějších japonských designérů měl navíc šanci vyzpovídat a jeho rozhovory jsou svěží a hodně odlišné od těch, které jsou běžně k přečtení v herních publikacích.

Revolutionaries at Sony - Kovaní fanoušci PlayStation zřejmě dají místo Game Over přednost téhle knize. Revolutionaries at Sony je věnovaná poměrně komplikovanému zrodu PlayStation a na přebalu konkrétně stojí, že jde o "autorizovaný příběh Kena Kutaragiho". Dočtete se tu o složitém interním procesu prosazení produktu do výroby, o vývoji technologie a plánování marketingu. Historie Nintenda je možná zajímavější, ale tady jde o zajímavý osud zázraku jménem PlayStation. A ten není radno podceňovat. Problém jsem měl trochu s jazykem (zřejmě důsledek překladu z japonštiny), ale jinak se to čte jedním dechem! Kniha Opening the Xbox se v podobném duchu věnuje Xboxu - prý je také skvělá, ale zatím jsem ji nečetl.

Theory of Fun - Raph Koster je velmi respektovaným herním teoretikem, který má navíc bohaté zkušenosti se samotným designem her (konkrétně MMORPG žánru). Jeho kniha Theory of Fun se stala během pouhého roku od vydání doslova biblí herních designérů - snaží se totiž (v mých očích poměrně úspěšně) odpovědět na otázku "Co dělá hru zábavnou?". Přečtěte si přeloženou Kosterovu přednášku na stejné téma na blogu Pavla Dobrovského, v knize toho je ale podstatně více - zajímá-li vás tato problematika, pak nenajdete nic lepšího!

Trigger Happy: The Inner Life of Videogames - A ještě jedna publikace, která se zabývá hrami z teoretického hlediska a je trefně popisována jako "estetická historie videoher". Autor Trigger Happy napsal jakousi seriozní ódu na videohry a vznáší řadu akademických otázek (proč hry hrajeme, jsou hry umění, co dělá hru dobrou, kam se budou ubírat v budoucnu...). Je to kniha, která se nečte snadno, ale je napsána svěže, chytře a netradičně. Nesedne každému, ale pro přemýšlivé čtenáře je výborným doplňkem věcných dějepisných publikací.

Ultimate History of Videogames - Společně s Phoenix: The Fall & Rise of Videogames další nepostradatelný průvodce historií videoher! Obě knihy se docela dobře doplňují - zatímco Phoenix je dějepisná suchařina, tahle kniha je napsaná osobněji. Na jednu stranu tu možná nenajdete tolik informací, na stranu druhou se dočtete nespočet pikantních kuriozit. Na můj vkus je až příliš velká část věnovaná Atari a vůbec celé je to hodně "americké". Ne, nestěžuju si, kdybych vám měl doporučit jen jednu knihu z této desítky, možná by to byla zrovna tahle - ale přesto se těším, až se konečně někdo začne zabývat třeba i ZX Spectrum (něco je v plánu) a dalšími specifiky evropské historie videoher. Popsáno už bylo leccos, ale stále toho ještě hodně zbývá!