Waka waka waka - Pac-Man slaví 25!
Vedle Sonica (viz článek o jeho 14. narozeninách) slaví letos narozeniny i další velký symbol videoher, Pac-Man. Je to ale oslava jubilejní a troufám si také říci, že oslavencův význam důležitost Sonica hravě překonává. Tvrdím to přesto, že jsem si v době vydání první hry jako tříletý špunt hrál přinejlepším na písku a poprvé se s ním seznámil až o řadu let později - hodně se mi líbilo zejména první automatové pokračování Ms. Pac-Man a solidní byl i Pac-Man World (to už byla ryzí plošinovka - první díl na PSone, druhý na PS2, třetí je v plánu letos včetně PSP). Databáze MobyGames, kde ale nejsou coin-opové verze, registruje přesně 50 různých portů her Pac-Man. Za připomenutí stojí ale třeba i stařičký CD Man (obrázky), kterého si asi bude pamatovat řada PCčkářů daleko lépe - koloval tu tehdy v solidním počtu "kopií" a těch klonů byl samozřejmě nepočítaně.
Dnes už asi těžko doceníme jeho význam (hry jsou koneckonců daleko více součástí mainstreamové kultury), ale ve své době Pac-Man zaznamenal úspěch skutečně šokující. Během jediného roku do něj prý byly v Severní Americe vhozeny neuvěřitelné čtyři miliony čtvrťáků, celkově bylo vyrobeno téměř 300 tisíc automatů, brzy se do prodeje dostalo množství merchandise předmětů (tehdy rozhodně nic běžného) a skladba Pac-Man Fever (více o ní) se tehdy dostala až na 9. místo americké singlové hitparády. A pokračovat bychom v podobném duchu mohli donekonečna - více viz trivia na Wikipedii (líbí se mi zejména to rozdílné citoslovce žraní kuliček - zatímco v Americe se vžilo docela věrné "waka waka", například v Itálii slyší nesmyslné "gabo gabo"). Walter Day, zástupce agentury herních rekordů Twin Galaxies tvrdí: "Pac Man změnil profil průměrného hráče. Najednou začali staří a mladí, muži a ženy, doktoři, zubaři, právníci a ženy v domácnosti hraní her považovat za normální. Pac Man jim otevřel dveře a přestože byl ve své době technologicky pokročilý, byl pro ně stejně jednoduchý, jako třeba hraní karet." Když jsme u Twin Galaxies, určitě v téhle souvislosti vyplatí zmínit světový rekord v hraní Pac-Mana, který v roce 1999 ustanovil 39-letý Billy Mitchel. Už jsem o něm kdysi psal, ale v kostce znovu. Mitchel dokázal za šest hodin dohrát všech 256 obrazovek hry (poté se hra hroutí) a v každé z nich (!!) získat kromě všech teček také všechny bonusové ovoce a s každý ze čtyř power-upů "sníst" všechny čtyři duchy. Celkový počet bodů 3.333.360 už tak nemůže být překonán! Ptáte se jak je něco takového vůbec možné? Díky tzv. patternům.
Snad ještě zajímavější je historie vývoje hry, o které se na celé tiskové stránce rozepsali v britských Timesech (další důkaz dosahu slávy Pac-Mana). Ačkoliv je oddaná a nezištná práce pro zaměstnavatele v japonské kultuře hluboce zakořeněná (pokud vím, ani Shigeru Miyamoto není žádný milionář, i když se jistě nemá zle), tohle je přeci jen trochu silná káva - "vynálezcem" Pac-Mana je dnes padesátiletý Toru Iwatani, který se dle svých slov inspiroval pizzou s chybějícím dílkem. Jeho snahou bylo vytvořit hru atraktivní pro ženy i širokou veřejnost a to se mu beze zbytku podařilo. Od Namca (které na sérii postupem let vydělalo přes 100 milionů dolarů) se ovšem nedočkal žádného bonusu - byl pouze povýšen a stal se hlavním producentem coin-opové divize, kde dohlížel na klasiky jako Ridge Racer, Time Crisis nebo Point Blank. V jeho slovech není cítit ani špatka zášťi. Říká, že to u nich takhle zkrátka chodí. Ti Japonci...
Každopádně - happy birthday! Rád bych na Pac-Manovu počest někdy koncem srpna v Praze uskutečnil projekt "Pac-Man v ulicích", inspirovaný dobře známým New Yorským Pac Manhattanem. Zatím jen předběžně - měl by někdo zájem se takové akce aktivně zúčastnit?