Jan Modrák: Osobní deník (nejen) o videohrách

Všeobecné | Pátek 06.08.2004, 21:32

Levá na leváky

Pokud jste sledovali letošní ročník Karlovarského filmového festivalu, ať už na místě nebo ve sdělovacích prostředcích, pravděpodobně jste zaznamenali zmínku o tom, že byla uskutečněna projekce Hřebejkova filmu Horem pádem pro nevidomé diváky. Ptáte-li se co je to za blbost, přečtěte si na toto téma výbornou reportáž v Reflexu. Chválihodná aktivita. Vnuklo mi to myšlenku podívat se po internetu jak je to s podporou handicapovaných osob u videoher. Byl jsem příjemně překvapen kolik her pro nevidomé či slabozraké existuje. Samozřejmě nejde o komerční tituly - koneckonců představa, že se Electronic Arts začnou zaobírat tímto minoritním segmentem, je opravdu naivní.

V každém případě to jsou zajímavé hry a já se o nich v tomto blogu v nejbližší době určitě zmíním. Dnes se chci ale věnovat méně zřetelné diskriminaci. Ani ne tak obsahu her, i když i to je zajímavá sféra - pamatujete si například na nějakou hru s černochem v hlavní roli? Možná jich pár bylo, ale dosud se firmy snaží plánovitě oslovit majoritní hráče a z tohoto úzkého profilu se vymezovat co možná nejméně. Tomb Raider před lety změnil představu o tom, že hlavní postava musí být muž (nicméně přesto je hra cílena na muže), doufejme že podobným způsobem ovlivní trend GTA San Andreas, jejíž hlavní postavou je černoch (a soudě podle příběhu se ve hře moc "bílého" neobjeví). Ostatně, jestli si někdo může dovolit udělat hru s hlavní postavou, která je hluchý gay upoutaný na vozíček a infikovaný AIDS, pak je to v tuto chvíli Rockstar (čistě hypoteticky samozřejmě, nic takového se pokud vím v GTA nechystá).

Ne, chtěl jsem mluvit o jiné diskriminaci, která většině z nás asi nikdy nepřišla na mysl. Nedávno jsem strávil večer se svým mladším bratránkem u PlayStation 2. Bratránek je levák. A to je ta potíž. Jeho dominantní ruka je levá, takže je pro něj ovládání na běžném DualShocku obtížnější - levačkou ovládá D-pad nebo páčku, slabší pravačkou pak hlavní tlačítka. Hry hraje jen výjimečně a já kolem sebe moc leváků kteří by hráli hry neznám, takže to jsou jen dohady, ale ačkoliv si leváci možná do určité míry na ovladač na konec zvyknou (co jim také zbývá), přesto si myslím, že jsou v nevýhodě. Výrobci na leváky kašlou (světlou výjimkou je třeba Atari Lynx, na kterém je vidět jak je to snadné - přepínač "flip" pro přehození displeje vzhůru nohama a dvě tlačítka na každé straně), je jich přece málo, tak co s nimi? Jenže ono jich je podle některých studií až 30%! A jestliže je řeč o třiceti milionech hráčů (v kontextu se stovkou prodaných PlayStation na světě), pak by Sony minimálně mohla prodávat obrácený ovladač. Bohužel se tak neděje a ačkoliv se mi nakonec nějaký obskurní ovladač pro leváky podařilo najít, řekl bych že v tomto směru nám herní průmysl hodně dluží. Na PC je naštěstí situace mnohem jednodušší, klávesnici lze nakonfigurovat a myši pro leváky jsou relativně běžně v prodeji.

Bohužel, u leváků to nekončí, podobné problémy mají i neslyšící hráči, kteří si často stěžují na to, že v poslední době řada výrobců neimplementuje do svých her textové informace a titulky u animací (což zněvýhodňuje i hráče neznalé angličtiny, kteří se přeci jen o něco lépe vyznají v textu než v mluvené řeč). Takže zatímco při samotné hře se jakž takž bez zvuku obejdnou, chybějící text v animacích způsobuje, že jsou pro ně hry naprosto nehratelné - neznají příběh, nechápou úkol atd. Texty byly svého času ve hrách běžné a razantní změna nenastala současně s nástupem velkokapacitních médií, ale až o pár let později. Tohle všechno jsou věci, jejichž náprava by podle mého názoru nebyla nijak zvláště nákladná. Bohužel, někdo má na to jiný názor. A ten někdo o tom také naneštěstí rozhoduje. Zajímal by názor leváků na tuto problematiku. Diskutujte!