10 největších herních omylů
Během už více než třicetileté historie videoher se stala spousta velkých chyb, přehmatů a osudových omylů. Každý z nás je vidí jinak a nejrůznější události chápeme všichni trochu odlišně. Nedělal jsem si s tím velkou hlavu, zalovil v paměti a vybral deset takových zajímavých okamžiků. Nemusíte se mnou souhlasit (ostatně - jistě mi něco důležitého uniklo), ale pokud se tak stane (ať už byste změnili pořadí, nebo vás napadá jiný podstatnější omyl), napište to pod článek společně s vlastním názorem. Chybovat je lidské a kdo nic nedělá...
10. Bludr chce dát Unrealu 11
Možná je to jen moje vlastní trauma a všichni ostatní na to už dávno zapomněli. Ale před lety jsem opravdu chtěl udělit Unrealu jedenáct z deseti a teď tedy konečně nastal ten pravý čas uvést vše na pravou míru. Unreal si opravdu více než 10 nezaslouží. Díky, Karle!
9. Velký ovladač Xboxu
To není špatná vizitka Microsoftu ? ještě před pár lety byl mu leckterý analytik prorokoval, že se v seznamu jako je tento dostane s Xboxem na první místo. Místo toho udělali "jen" pro normální ruce nezvykle velký ovladač. Chybu rychle napravili, ale stejně by mě zajímalo - testoval tehdy Xbox vůbec někdo?
8. Konektivita GC a GBA
Ačkoliv má GameCube jiné a snad i zajímavější přednosti, Nintendo se ho snažilo (už od toho podle všeho upustilo) ?prodat? pomocí možnosti jeho propojení s Game Boy Advance. Pár her konektivitu využilo opravdu zajímavě, ale revoluce to přes všechno co se nám Nintendo snažilo vnutit rozhodně nebyla.
7. Cartridge v N64
A znovu Nintendo. Pomineme-li první místo tohoto žebříčku, které lze přejít s omluvou, že fakt nemohli něco takového tušit, v tomto případě je vina jednoznačná. Japonský gigant se rozhodl místo levnějších disků s větší kapacitou použít ve svém Nintendu 64 rychlejší, ale také podstatně dražší staromódní cartridge. Právě tady někde to s velkým N začalo jít z kopce.
6. Ludvík vydává Hráče
Tady to působí trochu zcestně, přiznávám, ale pro mě je to opravdu půvabná vzpomínka. O vydavateli Excaliburu se mezi českými herními novináři zcela vážně hovoří, že je mimozemšťan. Noviny s týdenní periodicitou? A o počítačových hrách? Vážně se někdo diví, že vydržel jen dvě čísla? Otázka je jasná - Mars nebo Venuše?
5. Daikatana a ION Storm
John Romero v roce 1996 opouští id Software a u nohou mu leží celý herní svět. O čtyři roky jeho nová hra konečně vychází a zanechává za sebou spoušť - rekordně negativní recenze, milionové dluhy, naštvané zaměstnance, podvedené hráče a dnes už i zkrachovalé vývojové studio. O značně pochroumaném Eidosu (který to rozdýchává dodnes) ani nemluvě. Romero se přesto usmívá, vždyť si našel životní lásku v Rumunsku! Gratulujeme...
4. Dreamcast
Průserových konzolí je celá řada a ačkoliv si oproti Dreamcastu mnohé zaslouží spíše opovržení (Jaguar, 3DO, Virtual Boy...), tohle byl další důležitý historický mezník - Sega končí s hardware. Dalo by se říci, že jedinou chybou Dreamcastu bylo, že předběhl čas. Přišel moc brzy, nabídl příliš dobrou grafiku a jako první zpřístupnil hru přes internet. Konkurence ho přesto brzy rozebrala do posledního šroubku.
3. N-Gage
Třetí místo je možná kruté, ale nemůžu si pomoct, tenhle přehmat byl hodně zbytečný. Fakt, že Nokia přichází s "herním telefonem" je celkem pochopitelný a jako nápad je to hodné potlesku. Proč ale při telefonování musíme vypadat jako idioti a proč trvá i těm nejrychlejším výměna hry více než minutu? Má to snad být slavný návrat do 8-bitové éry štelování kazeťáků? Nová verze je už sice mnohem lepší, ale přišla pozdě. Vedle DS, PSP a SP vypadá směšně.
2. Atari ukazuje záda Nintendu
V roce 1984 mělo Nintendo i přes japonský úspěch strach ze Severní Ameriky. Vážně uvažovalo o distribuci svého NESu s pomocí společnosti Atari, to se ale nakonec místo výhradních práv na konzoli Nintenda rozhodlo pro výrobu své vlastní konzole 7800. Nintendo se brzy rozhoupalo, založilo vlastní pobočku a revoluce byla na světě. Co na to Atari 7800? Že se ptáte!
1. Nintendo ruší partnerství se Sony
Lahůdka nakonec, i když už o ní pravděpodobně víte. V roce 1992 Sony připravovalo speciální CD-ROM periferii pro konzoli SNES. Nintendo o ní nějaký čas přemýšlelo, aby pak dalo poněkud nečekaně přednost podobnému zařízení od Philipsu. Nejen že se ani tato dohoda nedočkala realizace, ale Sony se brzy rozhodla, že to s hrami zkusí na vlastní pěst. A zbytek už znáte!