Postřehy a aktuality
Právě hraju
Viděl jsem
Slyšel jsem
Četl jsem
Koupil jsem na iOS
Anketa
Login
Vyhledávání
Rubriky
Články
RSS
Nejčtenější
Co je Play Forever?
Xbox One a bazarová odysea
Nedá mi to a ještě se musím vrátit k Xboxu One, konkrétně k jednomu z velmi kontroverzních témat, o kterém Microsoft hovoří jen velmi opatrně, ale internet naopak zuří. A myslím, že po právu. Problematika bazarových her už řadu let rezonuje herní branží, protože výrazně ovlivňuje (chcete-li, deformuje) její ekonomiku. Na úvod krátké a nejspíš zbytečné vysvětlení, proč je byznys s hrami z druhé ruky trnem v oku herních vydavatelů. Nedočkavý hráč si koupí novou hru za plnou cenu, tedy za nějakých 60 dolarů. Během týdne jí dohraje a prodá jí zpátky do obchodu. Dostane za ní 20 dolarů. Obchod pak stejnou hru prodá za 50 dolarů druhému hráči (ceny jsou orientační). Nemusíte být Will Hunting, abyste pochopili, co se se na situaci herním vydavatelům nelíbí. Zatímco z prvního hráče získají běžný zisk, z druhého hráče plynou veškeré peníze výhradně hernímu obchodu. Ten kdo hru vydal, vyrobil, naprogramoval a vymyslel, nedostane ani cent. Obchod má navíc na druhém prodeji daleko větší marži, čili na bazarových hrách staví svůj byznys a zákazníkům je aktivně nabízí místo nových zabalených her.
Herní vydavatel je nepříčetný, tvrdí, že přichází o velkou část příjmů a dlouhodobě považuje situaci vzhledem ke stoupajícím nákladům na vývoj za neudržitelnou. Proti bazarovým hrám bojuje zejména důrazem na multiplayer (předpokládá, že tak hráč u hry zůstane déle), ti "odvážnější" pak metodami typu Online Pass, které umožňují spustit hru pouze jednomu hráči (zde možná stojí za zmínku, že se ze stejných důvodů celá problematika týká výhradně konzolových her - u PC her nelze vzhledem k unikátním registračním kódům zajistit, že bude hra po zpětném odprodeji funkční). Hráče to v horším případě nezajímá, v lepším případě si uvědomuje, že veškeré peníze zůstanou za nehty herního obchodu, mrzí ho to, ale je to pro něj jednoduše výhodné, takže to neřeší. A především trvá na svém právu naložit se svou hrou tak, jak uzná za vhodné. Analytici v zásadě uznávají, že bazarový byznys poškozuje vydavatele, ale přou se o to, do jaké míry - často například velmi realisticky tvrdí, že díky zmíněnému koloběhu zůstává v herním průmyslu více peněz. Tedy, že zákazník po zpětném odprodeji hry často použije peníze, které by jinak neměl, na pořízení další nové hry.
Nyní se konečně dostáváme k Xboxu One a snaze Microsoftu výše zmíněnou praxi znemožnit. Microsoft prostřednictvím článku Wired (pokud se nepletu, byl vydaný uprostřed tiskové konference, kde na toto téma nepadlo ani slovo) a následně například rozhovoru s Philem Harrisonem (viz hned první odpověď) dal veřejnosti na vědomí, že hodlá zamezit zákazníkům, aby své hry odprodali zpátky, resp. aby tyto hry bylo možné znovu prodat a hrát. Konkrétně tvrdí, že bude možné hru aktivovat jen s jedním účtem (ten bude možné používat na více konzolích) a bude-li si jí chtít zahrát někdo na jiném účtu, bude muset zaplatit poplatek (zde Harrison dokonce prohlásil, že to bude poplatek ve výši nové hry!). Pokud vám to přijde jako nafouknutá bublina, třeba proto, že své hry sbíráte a neprodáváte, je třeba celý záměr domyslet do důsledku - znamená například, že nebudete moci půjčit hru kamarádovi. A znamená dokonce, že hru nebude moci hrát člen vaší rodiny, který má na Xboxu One svůj vlastní účet. Tuto poslední tezi popírá článek PA Reportu, podle kterého je přístup ke hře vázaný na účet, ale také na hardware, takže by ke hře měl mít přístup každý z daného Xboxu One. Mimochodem, tento článek se snaží celou záležitost bagatelizovat a obhajovat, byť vychází z dost optimistických a podle mého názoru nerealistických předpokladů.
Na celé kauze je zajímavý i fakt, jak jí zhoršuje nezvládnutá komunikace Microsoftu. Ten naprosto evidentně celý plán dlouho a pečlivě promýšlel a jeho technické řešení je zcela jistě hotové. Pokud je ještě něco nerozhodnuté, je to cenová politika, kterou si dost možná budou jednotliví vydavatelé stanovovat sami. Nic ale přece nebrání Microsoftu naprosto otevřeně říct, jak se věci mají. I když jde třeba o negativní zprávu, neurčité tancování kolem je nedůstojné a hlavně daleko více zničující. Pro ilustraci - toto je vyjádření, kterým chtěl Microsoft celou situaci "vysvětlit". Ponechám na vás, jestli se smát nebo brečet. Forma vyjádření Microsoftu ale jasně předjímá, o jak pozitivní zprávu tu jde.
Osobně jsem z celé kauzy docela otrávený - obvykle se snažím chápat podobné zprávy herních firem z jejich úhlu pohledu a vnímám je jako nezbytná byznysová rozhodnutí, ale tohle je prostě příliš silná káva.
Na úplný závěr ještě několik bodů, které s tématem souvisí a stojí za zmínku a zamyšlení: 1) Electronic Arts vítězoslavně oznámili, že končí s Online Passem. Aby ne, řešení Microsoftu ho zcela nahrazuje. 2) Ano, dříve či později přijde čas, kdy budeme všechno stahovat online. Zde jsou hry vázány jen na jeden účet, takže z jistého úhlu pohledu je celá problematika skutečně jen onou nafouknutou bublinou. Myslím ale, že si zákazník do té doby zaslouží férové zacházení. 3) Vydavatelé v průběhu let často tvrdili, že je bazarový byznys důvodem vysokých cen her. Jsem velmi zvědav, jak tyto aktivity ovlivní jejich cenovou politiku. Teoreticky by mohla být flexibilnější, ale spíše si myslím, že zůstane stejná. 4) Velmi zajímavé také bude, jak bude celá situace řešena v Evropě. Pokud se nepletu, v některých zemích padlo rozhodnutí, které zákazníkům garantuje právo zpětného odprodeje dokonce i u digitální distribuce. Je tedy pravděpodobné, že se celá kauza týká pouze Severní Ameriky. 5) Zajímavé bude, jak se k celé věci postaví Gamestop. Ten ale klidně může být součástí řešení - bude prodávat aktivační kódy a o příjem se rozdělí s vydavateli a Microsoftem. Win/win situace jen ti hráči se nám někde ztratili. 6) A co na to Sony? To v únoru jasně řeklo, že na zavedené praxi nehodlá nic měnit.
