Jan Modrák: Osobní deník (nejen) o videohrách

Všeobecné | Úterý 07.08.2012, 17:42

Dohráno: Puddle

Následující řádky jsou sice platné pro verzi na Vitu, ovšem stejná hra vyšla už zkraje roku i na XBLA/PS3, takže jí můžete případně věnovat pozornost i tam. O existenci Puddle jsem tušil, ale vědomí chystané verze pro Vitu mě donutilo k trpělivosti. Nejrůznější experimentální hříčky a indie projekty (zvlášť ty 2D) se na Vitu perfektně hodí a momentálně jsou při absenci kvalitních "velkých" her do jisté míry i její záchranou. Díky ceně do 10€ jsou vítaným zpestřením čekání na blockbustery - už za týden vyjde Sound Shapes, dále mám osobně v hledáčku třeba Retro City Rampage, Guacamelee, Snapshot, Sine Mora, Smart As, Knytt Underground... no to jen tak na ukázku, je jich celkem dost.

Puddle je logická plošinovka, ve které ovládáte tekutinu, díky čemuž jí lze nejvíc přiblížit k iOS hitu Where's My Water. Teď asi řada z vás zbystřila - Where's My Water od Disneye je podle mého názoru jednou z nejlepších iOS her současnosti, ale troufám si říct, že kdekomu může časem lézt na nervy její čistokrevně casualová struktura dlouhé řady extrémně krátkých úrovní. V tomhle směru tedy Puddle uspokojí tradiční délkou misí, díky které se dá lépe pracovat s tempem i hratelností.

Puddle lze přirovnat i k Fluidity (v Evropě vyšla pod názvem Hydroventure), což je skvostná hra na WiiWare a jedna z pozapomenutých her této generace (podrobně jsem psal zde). Jenže je tu poměrně velký rozdíl - zatímco WMW a Fludity jsou hry, ve kterých se hodně kombinuje v prostoru, Puddle je o dost minimalističtějši. Zaměřujete se na svojí "loužičku", snažíte se neztratit ani kapičku a v tunelovitě koncipovaných úrovních opatrně překonáváte postupně jednu překážku za druhou. To spíš než důvtip a logické uvažování vyžaduje citlivé prsty a postřeh. Neříkám, že je to úplně špatně, zaměření na fyziku má své kouzlo, ale je myslím zjevné, že dávám přednost spíš komplexní kombinování kohoutků, trubek, přehrad či bazénů.

Ke cti Puddle je třeba přičíst, že se skoro v každém druhém levelu snaží o nějakou inovaci. Mění se prostředí i druh tekutiny, takže se dost upravují pravidla hry. Vrcholem je, když se z trubek nebo kanálů dostanete do lidského těla. Krev se v cévách pohybuje úplně jinak než voda a vy najednou místo opatrného naklánění přístroje (případně mačkání tlačítek L a R, na které jsem pro potřebu naprosté přesnosti brzy přešel) musíte hrát úplně jinak. Tuhle rozmanitost ale nakonec přebila určitá plytkost designu a frustrace z obtížné závěrečné pasáže. Ne, že by byla nějak drtivá, ale opakovat stále dokola tříminutový level, kdy musíte trpělivě a pomalu postupovat krok za krokem a občas se spolehnout i na náhodu, to není nic pro mě. Těch 10€ je ale férová cena. Není to žádný nezapomenutelný zážitek, ale svůj díl zábavy Puddle spolehlivě poskytne. A to má teď na Vitě svou cenu...