Všeobecné | Pondělí 21.05.2012, 14:21
Draw Something
Technicky vzato nejde o hru, ale hravá aplikace to je rozhodně, takže to sem patří. Draw Something jsem se dlouho vyhýbal, ale leccos jsem zaznamenal - raketově rostoucí počet hráčů, bleskový odkup Zyngou, příběh jednoho z původních zaměstnanců (který nepřijal zaměstnání pod Zyngou) a kontroverzní reakci jeho bývalého šéfa (který ho označil za hlupáka), případně i kuriózní info o dva roky staré totožné hře, která ovšem zapadla. Před pár týdny už zvědavost vyhrála, já si nainstaloval iPad verzi, na Twitteru našel nějaké soupeře a na chvíli byl ztracen. Jo, uznávám, je to skvělý nápad, ale zároveň mu hodně mu taky chybí k dokonalosti.Velmi stručně popíšu základní princip: se spoluhráčem si kreslíte a posíláte obrázky. Ze tří slov si jedno vyberete a nakreslíte ho tak, aby spoluhráč poznal zadání a správně slovo napsal (má to jednodušší v tom, že slovo sestavuje z omezené nabídky písmenek). Pak zase naopak poznáváte kresbu spoluhráče a tak stále dokola, kdykoliv máte volnou chvilku nakreslit a poslat jednu kresbičku. Blbost, řeknete si asi, zvlášť když nejste v kreslení zrovna nadaní a naposledy jste něco načmárali na základní škole, tak jako já. Jenže ono je to je opravdu chytlavé, z několika důvodů. Předně slova - nekreslíte jen koně nebo lampu, to by byla brzo nuda. Kreslíte třeba taky lásku, štěstí nebo jiné věci, na které je potřeba trochu představivosti na obou stranách. A nebo kreslíte Zeldu, 50 Centa, Al Pacina, Mad Meny a další populární postavy či produkty zábavní branže.
Vtip je taky v tom, že musíte kreslit tak, aby spoluhráč kresbu poznal - i když nakreslíte sebelepšího Al Pacina, protějšek ho velmi pravděpodobně nepozná. Když mu dáte do ruky doutník a kulomet, už by to filmový fanda trefit mohl. Když mu nakreslíte bublinu s citátem (třeba "Say hello to my little friend."), pochopí i příležitostný divák a když tam ještě připíšete "Scarface", měl by to uhodnout i filmový ignorant. Nastavení obtížnosti je věcí jakési nepsané dohody mezi oběma stranami - slova pochopitelně obtížnost značně redukují.
Čili je to překvapivá zábava, která mě na hezkých pár dní docela pohltila. Bylo zábavné sledovat různé styly jednotlivých spoluhráčů a stejně zábavné bylo i pozorování jejich způsobu uvažování. Bohužel se po pár dnech ukázalo, že jsou přednosti hry zároveň i její slabinou. Složité až surrealistické kresby jsou chvíli fascinující, ale brzy vám začnou lézt na nervy (sledujete totiž celý proces kresby, takže třeba i pět minut s následným odhalením pointy během dvou vteřin), stejně jako uvažování některých hráčů. Jeden nejmenovaný kolega například slovo "kung-fu" nakreslil jako chlápka se zvednutou nohou a talířem rýže s hůlkami :-). S tímhle "problémem" (který ale spousta lidí možná ani nevidí jako problém) toho tvůrci moc udělat nemohli, je tu ale ještě dalších pár věcí, které už chápu méně. Jinými slovy, s trochou snahy to mohlo být podstatně lepší.
Za prvé je to nepochopitelně omezená slovní zásoba, tedy nabídka tří slov, které můžete nakreslit - během několika dnů se tu zadání často opakuje znovu a znovu. Pokud je cílem vytáhnout z lidí peníze (za herní měnu můžete onu nabídku tří slov obměnit, to ale se slovní zásobou nesouvisí), pak je to pokus dost zoufalý. A za druhé je tu potenciál, který skýtá lokalizace do dalších jazyků a kromě širší nabídky slov také jejich aktuálnost (tj. nabízet slova dle aktuálních trendů, filmových premiér, sportovních událostí a podobně). To vše jsou věci, které by do hry šlo implementovat velmi jednoduše a díky kterým bych u Draw Something udržel pozornost o pár týdnů déle. Nebylo by úžasné, kdyby vám hra minulý týden nabídla ke kreslení Davida Ratha, o víkendu třeba Chelsea a tento týden Diktátora?
Bohužel, Zynga si to představuje trochu jinak a za slova si nechává platit. A tak se stalo nevyhnutelné - popularita hitu, za který zaplatila šílené peníze, razantně klesá. Během dubna hra přišla o celou třetinu svých uživatelů a pokles nadále pokračuje. Po krátké epizodce se tedy vracím ke hrám a tento týden doplním pár restíků s dohranými hrami a postřehy. Na závěr se ale ještě pobavte jednou mojí čmáranicí. Řadím jí mezi ty povedenější ;-).