Postřehy a aktuality
Právě hraju
Viděl jsem
Slyšel jsem
Četl jsem
Koupil jsem na iOS
Anketa
Login
Vyhledávání
Rubriky
Články
RSS
Nejčtenější
Co je Play Forever?
Zaujalo ve hrách: 21. února 2012
Design a herní mechanika série Metroid (akční 2D plošinovky s vývojem postavy, inventářem a postupným odhalováním rozsáhlých lokací díky nalezeným klíčům a předmětům) patří mezi historicky nejúspěšnější herní subžánry, což dokazuje i obliba téhle série u kolegů vývojářů, kteří jí dodnes zhusta kopírují. Část zásluh tady patří i sérii Castlevania, díky čemuž se pro tyto hry (v seznamu najdete mj. Aquaria, Insanely Twisted Shadow Planet, Cave Story 3D nebo Shadow Complex) vžilo označení Metroidvania. Mám Metroid a jeho "klony" hodně rád a pokud tuhle vášen sdílíte, rozhodně si nenechte ujít vyčerpávající analýzu designu Super Metroidu na Gamasutře.
Musím říct, že se tenhle herní styl skvěle hodí k 2D a na trilogii Metroid Prime (GameCube/Wii) nahlížím trochu přísnějším okem. Narazil jsem ale na tenhle přeložený díl Iwata Asks věnovaný zákulisí vývoje Metroid Prime 3. Skvělé čtení, na třetí stránce je ale zajímavá zmínka o tom, jak se Retro Studios zpočátku dívali na parametry Wii. Tvrdili prý: "Pokud Nintendo tohle uvede na trh, čekají nás velké potíže. S těmito parametry v Americe není šance na úspěch." V Retru tehdy nevěděli o pohybovém ovladači a Iwata jim to v té době ještě nemohl prozradit - když pak dostali poprvé šanci, rychle pochopili.
Produkci Bioware příliš nesleduju, ale tenhle článek na Destructoidu mi ujít nemohl - píše se v něm o nepříjemné zkušenosti, kterou učinila Jennifer Heplerová, autorka příběhu Dragon Age a Star Wars: The Old Republic. Objevila se na Twitteru a záhy se dočkala vášnivých a nenávistných reakcí fanoušků. Netrvalo dlouho a účet na Twitteru smazala, po explicitních nadávkách se jí zastal i ředitel studia. Je to dost smutný příběh o dnešních fanouškovských komunitách, které považují za svaté své právo používat slovo vagína a její vulgární varianty, ale cítí se dotčené, když zástupce firmy použije slovo hlupák (případně jeho ostřejší variantu). Na hrubý pytel hrubá záplata, ať si PR příručky říkají co chtějí. Zvykl jsem si hlasovat svou myší, ovladačem televize a především peněženkou, tyhle války nás jednou zničí. PS: Trochu podobnou kauzu teď řeší i čeští filmoví kritici, viz tady. Update: Ještě jeden článek k výše zmíněnému případu Bioware.
Konečně jsem doposlouchal rozhovor s Honzou Herodesem a Radkem Friedrichem a i když si pár věcí pamatuju maličko jinak, nadšeně ho doporučuju! Zapsal jsem si do úkolovníku, že musím dostat k mikrofonu Jakuba Červinku a Lukáše Ladru - příběh z Levelu o tom, kterak přišel čtenář reklamovat Level DVD, na kterém bylo porno ("No jako neni to špatný, ale já bych fakt radši tu plnou hru."), zní neuvěřitelně a hodně pobavil, ale garantuju vám, že v Excaliburu a v počátcích Score o podobně obskurní historky nebyla nouze (např. památná disketa k filmu Síť a následné natáčení pořadu Černá ovce, pamětníci vědí). Level jsem nikdy podrobně nečetl, ale platí to, co už jsem tu kdysi řekl - na velikost zdejšího trhu je naprosto neuvěřitelné, jak kvalitní dvojice časopisů tu vycházela a dodnes vychází. Úspěch Levelu na dalších trzích (Rumunsko, Turecko, Indonésie atd.) je toho důkazem, ale díky osobnímu nasazení některých lidí (a nezastírejme, že za ni částečně může i rivalita) v některých parametrech Level a Score překonaly i největší světové herní magazíny. Například engine Level CD, kterému se Honza s Radkem krátce věnují - pamatuju si, jak jsem řadu let po jejich zavedení u nás zkoušel přílohu britského PC Gameru, která kompletně běžela ve flashi, obsahovala minimum informací a jedinou její funkcí bylo, že spustila instalační soubor. To jen tak na okraj, ještě bych pro pořádek dodal, že si za výše zmíněné nepřisuzuji žádnou zásluhu (přišel jsem už k hotovému) a že si podobné věci myslím i o zdejších herních webech. Zkuste se někdy podívat třeba na herní časopisy a weby v Polsku, to je děs...
Martin Amis je úspěšný britský spisovatel (Wikipedia, krátký životopis v češtině a odkazy na české recenze) se zajímavou "třináctou komnatou". Amis totiž před třiceti lety v roce 1982 napsal průvodce videohrami Invasion of the Space Invaders: An Addict's Guide to Battle Tactics, Big Scores and the Best Machines, od kterého se z ne zcela zřejmých důvodů distancuje, ačkoliv jde podle očitých svědků o povedené dílo. Tady najdete výtečnou recenzi knihy, doporučuji také zábavný Twitter účet s krátkými citáty z knihy. Skvělý úlovek, dobrovolně přiznávám, že o Amisovi slyším poprvé, ale po těchto zmínkách rozhodně ne naposledy.
