Jan Modrák: Osobní deník (nejen) o videohrách

Všeobecné | Středa 15.02.2012, 16:29

Zaujalo ve hrách: 15. února 2012

Je třeba oprášit tyhle nepravidelné minikomentáře, ne všechny postřehy se vejdou do 140 znaků. Začněme Timem Schaferem, který byl v poslední dnech na roztrhání - sledovat jeho Twitter je moc zábavné, Tim je jedním z nejvtipnějších lidí v herní branži a mě kromě jeho "živého" komentování crowdfundingu na Kickstarteru (k tomu snad zase někdy jindy) hodně pobavila jeho reakce na Notchovu veřejnou nabídku pomoci s Psychonauts 2: "I feel like I was being proposed to on the jumbotron at the baseball game." Notch se zachoval opravdu velkoryse, zvláště když tu hovoříme o 13 milionech dolarů, což jsou velké peníze i pro něj (i když, jak se to vezme - za pár dní bude mít už 5 milionů platících). Držím palce a Psychonauts přihazuju na svůj (bohužel stále delší) seznam her, které si chce co nejdříve znovu zahrát.

Toto je zajímavá analýza! Jistá analytická společnost vydala snad vůbec první "pokus" o prodejní žebříček her na 3DS eShopu. Slovo "pokus" jsem přidal já, o prezentovaném žebříčku mám totiž dost nízké mínění. Pokud se nepletu, stejná firma tvoří (nebo spíše cucá?) žebříček prodejů na Steamu, který je vytvářen pomocí online dotazníků. To je značně nepřesná metoda, zvláště v případě eShopu, kde je (předpokládám) zkoumaný vzorek poměrně malý - jediné oficiální (a dost neurčité) vyjádření ze strany Nintenda padlo na sklonku roku v Time, kde Reggie Fils-Aime tvrdil, že digitální prodeje generují 14% příjmů firmy. I to mi přijde značně přehnané. Přistoupím-li ale na výsledky (a řekněme, že alespoň pořadí by zhruba mohlo sedět), je úctyhodné co ještě Nintendo dokáže vytěžit z dvacet let starých her. A ruku na srdce, odhlédneme-li od celkové situace na trhu, tedy od toho, že Nintendo pár let zaspalo, na 3DS eShopu se postupně objevuje hezkých pár zajímavých her.

Články na téma "Jsou hry umění?" už dlouho nelinkuju, vlastně jsem na ně dost alergický, ale tenhle (Lucy Prebble pro The Guardian) mě z nějakého důvodu zaujal. Lucy sice chválí Kinect, s čímž nemůžu souhlasit, ale úvodní část o Zorku je výtečná a připomněla mi jednu z (mnoha) věcí, které mám na hrách tak rád. Pokud jde o hry a umění, osobně je mi ta věčná diskuze ukradená, ale tvrdím, že jde v první řadě o záměr autora - jestliže někdo považuje za umění to, že na plátno vylije kýbl černé barvy, nevidím důvod proč by nemohl být uměním třeba Another World, bylo-li to cílem autora. Sám však hry vnímám jako zábavu. A mimochodem, The Guardian píše o hrách v rámci svého technologického blogu poměrně obsáhle a seriózně - tajně sním o tom, že se něčeho podobného jednou dočkáme i u nás. Nedočkáme, já vím.