Jan Modrák: Osobní deník (nejen) o videohrách

Všeobecné | Sobota 12.03.2011, 18:06

Dohráno: PixelJunk Shooter 2

Pátá hra v sérii PixelJunk od studia Q-Games je pokračováním PixelJunk Shooter (proto to pořadové číslo 1-4a), které vyšlo na počátku minulého roku (psal jsem zde, tamtéž jsem popsal i zajímavou historii Q-Games). Byla to po všech směrech vydařená arkáda, takže jsem rozhodnutí pustit se do pokračování uvítal s nadšením. Výsledek je ukázkovým příkladem toho, jak by se s pokračováním mělo zacházat. Nic radikálně nového, jen pár nových featurek, vyšší obtížnost a navrch zlatý hřeb, skvělý multiplayerový režim. V zásadě ale především více toho samého!

Měl jsem určité obavy, že s příchodem multiplayeru tvůrci upozadí režim Adventure pro jednoho (nově se nyní může připojit druhý hráč a společně postupovat v kooperačním módu). To se naštěstí nestalo a v Shooter 2 najdete opět tři rozsáhlé světy, které vás zaměstnají minimálně na ty tři hodiny, jež si vzal i díl první. Tentokrát se citelně zvýšila obtížnost (první díl byl spíše z lehčích her) a raketka se dočkala několika nových vylepšení - jedno (Hungry Suit) mi do hry příliš nesedlo, jinak jde ovšem vesměs o přínosné inovace. Například celý třetí svět se částečně odehrává ve tmě a design zdejších úrovní je nepochybně vrcholem obou her. Znovu musím pochválit také fantastickou hudbu od High Frequency Bandwith (podle hudebníků by měl ještě v březnu konečně vyjít dvoj-soundtrack, takže pozorně sledujte iTunes a tady si k tomu zahrajte mojí oblíbenou skladbu z jedničky), o parádní grafice v 1080p nemluvě.

Singleplayerový režim je minimálně stejně dlouhý a zábavný jako u prvního dílu, což samo o sobě investici 215 korun ospravedlňuje, navíc tu ale dostanete poměrně robustní multiplayer. Hraje se sice jen v jednom režimu pro dva hráče (střídají se v obraně a útoku a v zásadě jde o trochu propracovanější CTF), hlavní síla ale spočívá v systému bonusů, kdy stoupáte na žebříčku a za vydělané body nakupujete power-upy. Koncept je to šikovný a papírově by vás díky němu systém měl stavět proti hráčům na podobné úrovni, hra ale aktuálně trochu trpí nedostatkem hráčů, takže si zpočátku musíte vytrpět několik potupných porážek, než nastřádáte pár bodů a pochopíte základní finesy boje. Snad se v tomto směru ještě něco zlepší, několikaminutová čekání na spárování mě nebaví. Rád si ale s kýmkoliv zahraju, na PSN jsem jako BludrCZ, stačí mi napsat...



Ještě pár poznatků k PlayStation Plus, placené službě v rámci PSN, která má už od svého ohlášení na E3 2010 převážně negativní publicitu. Příliš nechápu proč, já s ní jsem spokojen a z mého pohledu nabízí ve srovnání s Live Gold i zajímavější nabídku, zejména pokud jde o herní obsah. Čert vem exkluzivní dema, plné hry na zkoušku nebo novinku v podobě posílání uložených pozic na server, takže je můžete později použít na jiné konzoli - tohle všechno jsou věci, které by podle mého názoru měly být dostupné všem hráčům bez poplatku. Náramně zajímavá je ale ona nabídka slev v rámci PSN, kdy můžete každý měsíc ušetřit na Minis, PSone i PSN hrách a vybrané tituly jsou dokonce zcela zdarma. Za necelých pět měsíců už jsem na ten roční poplatek 1300 Kč dokázal ušetřit, ač už u PS3 netrávím zdaleka tolik času jako dřív. A nejsou to přitom žádné výprodejové akce na druhořadé hry - nedávno tu byl zcela zdarma v první den prodeje The Stacking (akce omezená na 24 hodin), v dubnu bude zdarma Prince of Persia Classic. Jistě, vždycky by to mohlo být lepší a nabídka by například mohla být obměňovaná častěji, za tu stokorunu měsíčně je ale obsah více než uspokojivý. Pravidelnou nabídku se dozvíte na evropském blogu PlayStation.