Jan Modrák: Osobní deník (nejen) o videohrách

Všeobecné | Pondělí 21.02.2011, 18:42

Týden ve hrách: 20. února 2011

Skvělý článek o sedm let starém úniku zdrojového kódu Half-Life 2 dnes zveřejnil Eurogamer (česká sestra jej promptně přeložila). Tehdy 21letý Axel Gemble se naboural do interní sítě Valve Software a dostal se ke kódu hry, který se pak (přes další osoby) dostal na torrenty. Napínavý příběh popisuje události, které činu předcházely, i ty, které pak následovaly, včetně vyšetřování ze strany Valve, FBI a německých úřadů (Gemble měl být vylákán pod záminkou nabídky práce do USA, kde by jej okamžitě zatkla FBI). Je trochu škoda, že v článku chybí stanovisko Valve, ale každopádně je to výborné čtení. Navíc přes své stáří poměrně aktuální - před nedávnem na internet unikla hratelná beta Crysis 2 a objevily se informace, podle kterých prý Crytek nemá v kancelářích žádný bezpečnostní systém, takže kód mohl pohodlně odnést prakticky kdokoliv. To mě celkem šokuje - nečekal bych, že všichni budou mít sofistikované způsoby ochrany dat, ale vzhledem k možným následkům a škodám bych jistou elementární opatrnost od firem jako je Crytek předpokládal. Pokud je mi známo, rovněž v 2K Czech se ochrana omezuje na vypnutí USB, což sice není nepřekonatelné řešení, ale přeci jen to alespoň jistá překážka je. Jasně, míchám tu teď dohromady hrušky s jablky (síťová ochrana proti napadení zvenku a ochrana před fyzickým zkopírováním dat jsou dvě různé věci), ale přesto - bylo by hezké si někde přečíst vyjádření nejrůznějších dalších studií (včetně těch českých) o tom, jak si chrání svá data. Update: Pokud jste vývojáři, podělte se v komentářích o své zkušenosti, byť třeba anonymně a bez uvedení studia.

U Valve a Gabe Newella ještě zůstaneme. Krátce po publikování minulého přehledu událostí jsem narazil na výtečný profil Forbesu, který odhaluje řadu nových informací - nic objevného, ale mnoho zajímavého. Nebudu ztrácet čas jejich přehledem, ten ostatně najdete na Games.cz. Podobně zajímavá je ovšem také 40minutová videokonference Newella se studenty jisté střední školy. Konference proběhla v rámci předmětu "Sports/Entertainment Marketing", což určuje její obsah, alespoň tedy v první polovině (druhá se týká uplatnění v herní branži a není zdaleka tak zajímavá). Pokud se chcete podívat "do hlavy" Gabe Newella, tohle je příležitost. Mně se nejvíc líbila poznámka o současné snaze Valve najít univerzální prodejní model, který bude ušit na míru každému jednotlivému hráči. Představuji si to tak, že stejná hra bude nabízena prodejním modelem s jednorázovou platbou, mikrostransakcemi i měsíčními poplatky. Zní to naivně, ale pokud to někdo dokáže, je to právě Valve.

Zajímavého článku GamesIndustry.Biz o vyšrobouvaných nákladech na vývoj velkých her s citacemi z přednášky Marka Cernyho na konferenci DICE si všimli na Games.cz i na Bonuswebu, o pár dní později pak vyšel na GI.Biz čtyřstránkový rozhovor (bezplatná registrace nutná), který k tématu přidává další zajímavého postřehy. Upřímně moc nechápu ten povyk - všechno je jen o ochotě vydavatelů, které k vysokým investicím do vývoje nikdo nenutí. Je na nich, zda zvolí opatrnou strategii a budou se snažit vyvíjet všechny své hry s realistickým rozpočtem, případně se bezhlavě vrhnou do vývoje pěti her s očekáváním, že jeden hit zaplatí ztrátu ostatních propadáků. Kterou z variant momentálně většinou preferují je zřejmé, stejně tak je z výsledků jejich hospodaření evidentní, že to není zrovna úspěšný postup a budou jej dříve či později muset změnit. Přesně takhle jednoduché to je, tečka. Nebo ne? No, je otázkou, jestli je tohle opravdu otázka volby. Jinými slovy, zda dnes v herní branži vůbec někdo umí vyvíjet velké hry úsporně. Mark Cerny zmiňuje, že by konzervativnějšímu vývoji mohl pomoci fakt, že nás v nejbližších letech nečeká další generace konzolí, já jsem ale v tomto směru skeptický. Zmíněná taktika "hit or miss" je zakódovaná hluboko v DNA herní branže a bude velmi obtížné jí změnit. Souhlasím ale, že je to změna nevyhnutelná.

A hele, článek má pořadové číslo 1000! Neznamená to, že je tisící, v systému se jich tu a tam pár ztratilo, ale za těch téměř sedm let to je už docela slušná darda. Na emotivní vzpomínání není čas, ale večer si lahvinku něčeho dobrého nejspíš otevřu ;-). Díky všem, kdo to tu se mnou tak dlouho vydrželi, snad těch článků ještě dám pár stovek dohromady...