Je pátek 14. února léta páně 1997 po obědě, sedím v práci, koukám na vaše výtvory a nějak se nemůžu dopracovat výsledku. Ne že by všechny příspěvky byly navzájem tak podobné, ale i tak je obtížné vyřešit několikerá dilema a určit přesné pořadí.

Abych tedy získal trochu času, napíši pár vět o tom, jak jsem při nahrávání postupoval já sám. Je to celkem zajímavá anabáze:

Vyhlásit podobnou soutěž jsem se rozhodl ihned po shlédnutí těch nejlepších ze Scaryho soutěže, která probíhala podle naprosto shodných pravidel s jediným rozdílem. Skill boty měl být nastaven na "3". Za těchto okolností by ti nejlepší z nás jen s velkou námahou dosahovali skóre 20:5 a kromě toho, že by vysoce stoupla délka nahrávek by vysoce klesla i jejich atraktivita. Přesto jsem netušil, že ani skill "1" nebude žádná lahůdka ...

K vlastnímu nahrávání jsem pochopitelně přistupoval se stejným předsevzetím jako vy všichni (kromě Gebyho) - vyhrát. Protože jsem do té chvíle nahrál maximálně 6 hodin čistého času a moje umění zacházet s myší nebylo zrovna valné, po prvních zkušenostech jsem byl zdrcen. Výsledky byly opravdu šílené a po celkem obvyklých 20:10 jsem v jednu chvíli rozbil myš jedním mohutným rozmachem. Druhý den mi to šlo s novou hned o něco lépe. Začal jsem nahrávat vymakaným systémem, kdy jsem ihned v okamžiku ztráty života, pokud k ní nedošlo až ke konci, začal nahrávat demo nové. Po zhruba dvou dnech jsem se dostal k výsledku 20:4 a o něco později 20:2. A pak to bylo nadlouho všechno.

Dnes již mohu zodpovědně prohlásit, že při soutěži, alespoň v mém případě, hrála velkou roli psychika. Nedávno jsem četl nějaký článek, kde stálo, že skokani na lyžích jsou bez psychiky jako ptáci bez křídel - psychika údajně ovlivňuje 50% jejich výkonu. Nemyslím, že by to v našem případě šlo až do takových extrémů, ale kolem 20% to určitě bude a i to je dost. Když jsem nemyslel na nic kolem mne, když jsem byl plně soustředěn na dění na monitoru a nerozptylovala mne neustálá otázka "kdy už bude dvacítka", hned to šlo lépe.

S každodenním dvouhodinovým tréninkem se pochopitelně zvyšovaly i moje herní schopnosti a zkušenosti s bojem boty. Ačkoliv jsem nepřišel na přesný systém objevování se boty, některé spojení jsem vytušil a časem již bez větších potíží poznáte, kde se bota nachází. Nejdůležitější je rychlost - přestože je při hodnocení dem brána v potaz a čím méně času potřebujete na dokončení boje tím lépe, paradoxně je těžší porazit Reapera 20:0 za deset minut než za pouhých pět. Jakmile si totiž robot úroveň "oťuká", je to hned těžší. Další pravidlo, kterého jsem se snažil držet bylo neustálé sbírání thunder-boltu. Ne že by to byla tak geniální zbraň, ale ve chvíli, kdy jí Reaper sebral byla šance na přežití podstatně snížena. To jste, dle vašich výtvorů, pochopili skoro všichni. Většina z vás si také zvolila nějakou ideální cestu, kterou neustále kopírovali. Zajímavý ja však fakt, že každá ideální cesta byla úplně jiná :-)...

Pár dní před uzávěrkou se mi konečně zčistajasna podařilo nahrát 20:0. Byl to těžce vybojovaný souboj, vyhraný obranou taktikou. To mi dodalo potřebné sebevědomí a po dalších pěti hodinách "fest" tréninku jsem splodil demo, se kterým jsem byl plně spokojen a které vidíte v níže uvedeném seznamu. Tím jsem tedy zakončil vlastní příběh a můžeme se podívat na ty vaše, vyhlásit výsledky a zakončit první etapu soutěží na QUAKE-CZ. Především mne potěšilo, že ne všichni využili dvojnásobné opravné možnosti, kterou v budoucích soutěžích zruším. Celkem se Reaper-klání zůčastnilo 9 Quakerů ...

Všechny dema splnily základní technické parametry. Všichni tedy nahráli demo na Fraglimit "20", použili poslední Reaper bot verzi 0.81 a kupodivu i dodrželi danou úroveň - DM4 :-). K hodnocení jsem přistupoval trochu jinak než jsem předpokládal ve vyhlášení. Na prvním místě byl samozřejmě výsledek, nicméně ani ten nebyl zavazující a jak se můžete přesvědčit stal se případ, kdy hráč s horším výsledkem díky lepšímu stylu ve výsledném pořadí předběhl někoho s lepším score. Z toho vyplývá, že vzápětí za výsledkem byl styl nahrávky, tedy to jak umíte zacházet s myší, jak přesná je střelba, uhýbání a vůbec celkově myšlení. Čas, který jsem původně zamýšlel použít jako důležité hledisko pro hodnocení tu hraje jen jakousi doplňující roli v případě, že se nemůžu rozhodnout. Nakonec jsem také upustil od stylového hodnocení - najdete zde tedy jen celkové pořadí. Stylové hodnocení mi přišlo až příliš subjektivní a skutečně kvalitních příspěvků také nebylo tolik, aby se z toho dalo něco vytěžit. Na druhou stranu najdete u každého dema komentář, kde najdete zajímavé či humorné pojaté informace o jeho obsahu.

Velmi důležitou věcí, kterou bych chtěl říci na závěr před výčtem a vyhlášení výsledků je fakt, že jsem se snažil být naprosto subjektivní. To, že jsem do soutěže přihlásil vlastní výtvor a jsem vlastně také jediný soudce sice může zavánět nějakým "podvodem", ale věřte mi, že tomu tak není. Pokud se někdo cítí výsledkem dotčen a kategoricky s ním nesouhlasí, nechť prosím nebere ihned do ruky kámen, ale zkusí se vybouřit v auditoriu na Ma-Medii, kde, jak doufám, proběhne vášnivá debata ...

GEBY

GT4W

KASUHA

LOOK

MARTINEK

MORTAR

SILENCE

STANLEY

BLUDR

Tak a je to venku - doufám, že jsem vás výsledkem nijak nepobouřil, že se mnou budete po shlédnutí dem souhlasit a především že se zúčastníte soutěže, která bude vyhlášena 1. března. A snad i v ještě hojnějším počtu....