Jan Modrák: Osobní deník (nejen) o videohrách

Japonská videoherní kultura je pro "seriózní" hráče čím dál atraktivnější a i u nás stále stoupá počet lidí, kteří jejím specifikům přišli na chuť a neúnavně "konzumují" unikátní japonské hry (ne že by jich nebylo dost už od dob PCčkových her Knight of Xentar nebo Princess Maker 2 - ale o nich to tentokrát nebude). Je to úžasná země a zdaleka nejen pokud jde o videohry (v této souvislosti doporučuji vynikající blog Ztracen v Japonsku, deník dlouhé návštěvy v Japonsku s obrovským množstvích fantastických postřehů - číst od začátku, nejzajímavější je stará část z let 2002 až 2003), právě ty jsou ale námětem mého dalšího článku. Toto starší téma ze SCORE nezachází příliš do hloubky, je záměrně trochu bulvární (viz název) a už asi i trochu neaktuální, snad to ale nebude vadit.

Všichni mě mají za fanouška stříleček, ale myslím, že pravidelní čtenáři blogu už dávno vědí, že neméně nekriticky obdivuji humorné adventury LucasArts. V seriálu Fenomén, který se před pár lety na pokračování objevoval ve Score, nemohla tato firma chybět a já zde svůj tehdejší článek  přetiskuji v nezměněné formě. Říkám to hlavně proto, že v něm najdete zmínku o velkolepých plánech LucasArts na oživení žánru - dnes už bohužel víme, jak to dopadlo. Ještě než se do toho pustíte, musím zmínit dva odkazy. Jednak na Grumpy Gamer, osobní blog Rona Gilberta, a pak také na server House of Mojo, bibli všech fanoušků adventure od LucasArts, s řadou hostovaných webů věnovaných konkrétním hrám. Kvalitních fan stránek je na tohle téma habaděj, nejlepší však může být jen jedna. Tak příjemné čtení plné krásných vzpomínek! Je to sice opět téma, které už bylo mnohokrát zpracované, ale v tomto případě není pokusů nikdy dost.