Jan Modrák: Osobní deník (nejen) o videohrách

Všeobecné | Úterý 08.01.2008, 00:47

Ocelové koule

Pinbally jsem hrával odjakživa (přesněji řečeno od doby, co jsem nějaký potkal a zároveň dosáhl na tlačítka) a dlouho takovým tím živelným a bezcílným způsobem. Nechápal jsem jejich smysl, nechápal jsem, že to někoho může bavit. Až jsem narazil na jeden, který se mi z nějakého důvodu zalíbil (pro zajímavost, jmenoval se Creature from the Black Lagoon) a postupně mu přicházel na kloub. Rozsvítilo se mi a od té doby pinbally miluju. Tenhle článek (nejen) o historii pinballů vznikl po loňské návštěvě Las Vegas, kde jsem se podíval do úžasného muzea pinballů (viz také moje galerie fotek na Flickru) - o klasických videohrách toho vím celkem dost, ale o pinballech z 50. a 60. let jsem nevěděl vůbec nic a tady jsem si je najednou mohl zahrát. Tam se můj vztah k pinballům ještě prohloubil. Snad na vás trochu té vášně přenesu.

Zatímco na videohry (ať už z jakékoliv éry) se vzpomíná stále dokola, na pinbally jako by se trochu pozapomnělo. Tento úžasný fenomén byl sice v posledních letech pro nezájem veřejnosti odsunut do zapadlých koutů heren a barů, nicméně z pohledu historie videoher má nesporný význam ? právě pinbally totiž jako mechanické automaty připravily živnou půdu automatům a videohrám, jak je známe dnes. Pozornost si tedy nepochybně zaslouží.

Pro pořádek, abychom si rozuměli. Pinball je takový ten přerostlý automat, kde za tlustým sklem schovanou malou ocelovou kuličku dvěma páčkami vystřelujete do nejrůznějších ramp, kolíků, tlačítek a důlků a snažíte se co možná nejdéle vyhnout tomu, aby vám koule propadla mezi páčkami (kde je malá mezera) dolů. Hra se ovládá zásadně dvojicí tlačítek umístěných na obou stranách automatu (páček může být i více, jedno tlačítko vždy ovládá všechny páčky na dané straně) a... to je vlastně všechno. Určitě jste to někdy zkusili a dost možná jste nepochopili, v čem je pointa a proč byste do toho měli ještě někdy ve svém životě hodit další desetikorunu. Pět kuliček vám vydrželo pár minut, mince v čudu a vy jste z toho nic neměli. Jde přece o náhodu, nebo ne? Tak proč to vlastně hrát?

Historie pinballů
Abychom fenoménu pinballů dokázali porozumět, musíme se vrátit o pár desítek let zpátky. Historie pinballů je sice do určité míry spojena s klasickými hracími automaty, tak jak je známe (minimálně spolu v hernách dlouhá léta sdílely stejné místo), je ale zároveň mnohem starší ? první pinbally byly vyrobeny už někdy na počátku třicátých let minulého století.

Zabrousit bychom ale mohli ještě mnohem dál. Že mají s pinbally něco společného kuželky nebo dokonce kulečník? Když se nad tím jenom trochu zamyslíte, je to vlastně docela logické ? právě potřeba dostat tuto formu zábavy do uzavřených prostor omezených rozměrů dala vzniknout menším stolním přístrojům, ze kterých pak vznikly právě pinbally. Už v sedmdesátých letech 18. století se kulička vystřelovala tyčí s malým pérkem (tedy prakticky stejným způsobem, jak se to děje dnes), ovšem pinbally byly dlouhou dobu postaveny spíše na náhodě než na schopnostech hráče. Prostě jste tehdy vystřelili kuličku a sledovali její cestu hracím polem. V rané éře pinbally balancovaly na hraně hazardu (umožňovaly například získat větší počet bezplatných her, které bylo možné proměnit za peníze), což mělo za následek jejich nekompromisní zákaz ? v některých místech Severní Ameriky jsou ostatně s odůvodněním, že je herní systém postaven na náhodě a nikoliv na schopnostech hráče, zákonem kuriózně zakázány dosud, byť toto nařízení zpravidla není nijak uplatňováno.

Éra, kdy byly pinbally skutečně náhodnou hrou, je dnes totiž dávno pryč a postupem let výrobci (mezi nejznámější patří společnosti Bally a Williams) vylepšovaly herní princip o nejrůznější vynálezy. Vznikaly rampy, čudlíky, odrazovače, bonusové hry, multibally a další vychytávky, které z pinballů vytvořily velmi rafinované přístroje, díky kterým si ostatně získaly miliony přívrženců. Za zlatou éru pinballů lze označit období po druhé světové válce a později také 70. léta, kdy byly ryze mechanické přístroje doplněny o digitální displeje a disponovaly pestrými zvukovými efekty včetně samplů řeči. Vznikaly modely s licencí slavných filmů a některých populárních typů se prodaly desítky tisíc.

Ačkoliv měly podle mého subjektivního názoru pinbally ve srovnání s ranými videohrami rozhodně hodně co říci a svým způsobem nabízely v dřevních dobách automatů podstatně propracovanější ?hratelnost?, s nástupem digitální éry v 80. letech byl jejich osud pomalu, ale jistě zpečetěn. Na přelomu století nové pinballové stoly prakticky přestaly vznikat a tento status quo do značné míry platí dodnes (i když každý rok existuje díky bohu i několik výjimek jako třeba tenhle krasavec). Přesto lze na řadě míst na staré pinballové modely narazit dodnes. Platí to kupodivu i o České republice a s trochu nadsázky by se dalo říci, že si našly své nedílné místo v kultuře barů a díky tomu jsou paradoxně rozšířenější než klasické hrací automaty.

Pinballové kouzlo
A teď konečně k tomu podstatnému ? proč jsou (resp. proč byly) pinbally vlastně tak oblíbené? V čem tkví jejich popularita? Vraťme se do roku 1976, kdy pinballový fanoušek Roger Sharpe newyorskému soudu demonstroval, že se pinballový stůl stal hrou schopností, když předem označil místo, kam kuličku vystřelí, aby pak dané zadání zcela bezchybně a opakovaně splnil (soud přesvědčil a pinbally zde byly vzápětí zlegalizovány). Běžný hráč tomu možná nebude chtít uvěřit, ale i když vše ovládáte pouhými dvěma tlačítky, skutečně je možné více či méně (spíše více!) ovlivnit směr, kterým se kulička bude ubírat. Jen to chce hodně tréninku!

A nejde zdaleka jen o schopnost dobře zacházet s páčkami nebo v pravou chvíli na správném místě do automatu správným způsobem strčit (tady hraje nezanedbatelnou roli riziko ? takové přistrčení mnohdy opravdu pomohlo, ale pokud se to přežene, přístroj se zablokuje a kulička je ztracená). Jde také o pochopení pravidel dané hry ? když se hráč poprvé postaví před automat, je ze všech těch ramp, tlačítek a speciálních režimů zmatený. Netuší vůbec nic, nezná pořadí, ve kterém by měl trefovat rampy, netuší jak spustit multiball (tedy situaci, kdy je do herního pole vpuštěn větší počet kuliček zároveň ? zpravidla tři) a jak dosáhnout bonusového skóre (viz například tato stránka, kde vám jeden pinballový mistr ukáže nejrůznější triky). Hra nekompromisně hraje podle pravidel, hráč se vše musí naučit sám a tento proces trvá řadu hodin.

A právě v tom je skryto kouzlo pinballů. Na rozdíl od počítačových her, které proces výuky pravidel umně ukrývají přímo do hry a snaží se jej maximálně zjednodušovat, jsou pinbally na hledání, zkoušení a učení přímo postavené. Je to řehole. Při každé další hře pochopíte něco nového, a když po několika týdnech znáte celý stůl skrz naskrz, potěšení rozhodně nekončí. Naopak, máte ?vyhráno?. Nastupuje úžasná zábava, najednou jste schopni trefovat na požádání jakékoliv místo stolu. Najednou víte jak spustit multiball a jak získat v několika vteřinách milionový bonus. Překonáváte rekordy a skvěle se bavíte. O tom to je!

Na počítačích...
Možná jste skutečný pinball v hospodě nebo herně nikdy nehráli, ale je docela pravděpodobné, že jste jej hráli alespoň na svém počítači. I tady jsou sice v posledních letech v útlumu (je to svým způsobem jednoduchá arkáda a ty se v roce 2007 příliš nenosí), ovšem v historii počítačových her mají své nedílné místo. Vyšlo jich několik desítek a hodně si o nich můžete přečíst na specializovaném serveru pcpinball.com ? tituly jako Pinball Fantasies, Pinball Illusion, Balls of Steel nebo série Pro Pinball jsou notoricky známé a ve své době byly také ohromně úspěšné.

Herní varianty pinballů nabízely obvykle několik různých herních stolů. Některé je zobrazovaly ve 2D, jiné ve 3D a v některých případech stoly kvalitou designu nezůstaly pozadu za skutečnými pinbally a díky interaktivnímu aspektu (například řada vymazlených miniher) nabídly i zajímavou alternativu. Znalci ovšem vědí, že originál je jen jeden. Pouze skutečné pinballové automaty (někdy také známo pod označením flippery) nabízejí ten jedinečný zážitek, kdy máte kontrolu nad malou ocelovou kuličkou, dokážete s ní pinkat bez ztráty života dlouhé minuty, poslouchat cvakání tlačítek a sledovat rychle narůstající skóre s šesti nulami...

Pozdrav z Las Vegas
Pokud vás toto vyprávění zaujalo, nebo jste pinballový fanatik, možná se budete chtít o tématu dozvědět více. Tak tedy ? historie a podstata pinballů je velmi podrobně vysvětlena na Wikipedii, všechny existující stoly najdete na Internetové pinballové databázi a o počítačových verzích pinballů se vše potřebné dozvíte na již zmíněné stránce Tower of Pin. Zajímavá je také česká stránka Pinball Wizard s databází českých pinballů a několika zajímavými články v češtině. Mám tu ale ještě jeden, v úvodu článku již zmíněný, tip. Pravda, budete za ním muset až na druhý konec světa, ale kdo ví kde se jednou ocitnete ? pokud to bude poblíž Las Vegas, určitě si nenechte ujít zdejší jedinečné muzeum pinballů!

Právě v tomto světovém srdci hazardu, jen několik kilometrů od slavného Stripu se nachází malé muzeum, ve kterém najdete téměř 150 automatů ze všech různých období pinballové historie. Muzeum je koncipováno skutečně jedinečným způsobem ? žádná tlustá skla (kromě těch pinballových, samozřejmě), žádné nudné expozice, jde prostě o velký sál připomínající běžnou temnou hernu s několika řadami automatů, které si můžete za drobný poplatek (obvykle tradiční čtvrťák) sami zahrát. Tu či onde narazíta na nějakou ručně psanou cedulku s vtipnou informací o daném přístroji a samotní majitelé s vámi rádi prohodí pár slov (obvykle se přitom budou s vyplazeným jazykem hrabat v nějakém starém zdánlivě neopravitelném pinballu). Více o tomto muzeu naleznete na homepage muzea, několik fotografií (včetně popisků) z mojí návštěvy jsem umístil na Flickr.

Článek je rozšířenou verzí tématu publikovaného ve SCORE 164 v září 2007.