Jan Modrák: Osobní deník (nejen) o videohrách

Všeobecné | Pondělí 16.07.2012, 00:55

Dohráno: Quantum Conundrum

Kdo nemá rád Portal, nechť najede myší na křížek v pravém horním rohu tohoto okna a klikne se slovy: "Na tenhle trapný blog už nikdy nevlezu, beztak je to jen ztráta času a ten pán tomu nerozumí." Děkuji pěkně. My ostatní máme Portal rádi a nemusíme si jistě vysvětlovat proč. Portal v roce 2007 v podstatě ustanovil a především zpopularizoval žánr first-person logických her, kterým podle vzoru "doomovky" soukromě přezdívám "portálovky". A i když nespustil takovou lavinu následovníků, jako se to před lety podařilo právě Doomu, několik se jich už objevilo a já je mám přes jejich nedokonalosti rád. Řadím sem třeba The Ball nebo Q.U.B.E. a teď i Quantum Conundrum. 

Od téhle hry jsem toho čekal hodně, protože je pod ní podepsaná Kim Swift, schopná to žena, jež vývoj prvního Portalu ve Valve vedla a byla ostatně i součástí studentského týmu, bez jehož projektu Narbacular Drop by dost možná žádný Portal dodnes neexistoval. Říká se, že když tehdy skupina studentů DigiPenu přišla do Valve ukázat svůj absolventský projekt, Gabe Newell je v půlce přednášky nadšeně přerušil a z fleku jim nabídl práci. Kim se po dokončení Portalu podílela ještě na obou dílech Left 4 Dead, ale pak už odešla za kamarádem do Airtight Games a údajně jednou ráno, když šla po ulici na snídani, dostala nápad na Quantum Conundrum. Tak na to alespoň vzpomínala v jednom rozhovoru...

Pokud se mi podařilo vzbudit ve vás zájem, odkážu vás na recenzi na Games.cz (8/10), Hrej.cz (9/10), případně na Polygonu (7.5/10). Nechci ztrácet čas vysvětlováním základního principu hry, v zásadě jde o hru strukturou velmi podobnou Portalu, ovšem se čtyřmi speciálními dimenzemi místo portálů. Dimenze lze přepínat a jejich pomocí ovládat hmotnost předmětů a celého prostředí, rychlost času a nakonec také gravitaci (viz trailer pod tímto textem). Zní to možná složitě, ale ve skutečnosti jsou herní principy vcelku srozumitelné a intuitivní. Také hledání řešení je povětšinou zábavné a podobně jako v Portalu tu funguje "Aha!" efekt, kdy vlezete do místnosti a nevěřícně kroutíte hlavou, načež se o pár minut později vítězoslavně ušklíbnete, cítíte se zase o fous chytřejší a spěcháte před spaním zfouknout ještě jednu místnost. A pak ještě jednu. To jsou ty hezké momenty. Bohužel tu jsou i situace, ke kterým se Portal nikdy ani na okamžik nesnížil. Situace, kdy budete vědět, jak máte něco udělat, ale nepodaří se vám to a se skřípějícími zuby to budete stále dokola opakovat. Pro některé hráče je tohle možná další rozměr zábavy, ale nároky na přesnost provedení a dokonalé načasování nemalé části publika nepochybně zkazí jinak dobrý dojem z designu.

Nevím, jestli jste četli vynikající Keighleyho The Final Hours of Portal 2 - je tam popsána historka, kdy ve Valve panovala ještě někdy v samém počátku vývoje Portalu 2 trochu bezútěšná nálada. Gabe Newell prý tehdy zavelel stop a naordinoval všem tříměsíční přestávku, ve které měli ve skupinkách přijít s nějakým nápaditým designovým experimentem. Doufal, že tak najdou inspiraci pro další velké projekty. Kim Swift přišla s nápadem přidat do Portalu dimenzi času a na první pohled to prý byl jeden z nejlepších experimentů, které čtvrtletní brainstorming přinesl. Jenže závěrečná prezentace byla obrovským zklamáním. "Prostě to nebylo zábavné. Hráč musel myslet na příliš mnoho věcí najednou," prohlásil Newell. Kdo ví, možná ta povídačka o cestě na snídani není úplně pravdivá a Kim měla zárodky konceptu Quantum Conundrum v hlavě daleko dřív - zpomalení času ostatně skutečně je jednou ze čtyř speciálních dimenzí ve hře. Ale především - Newellův komentář na hru dokonale sedí. Její design je originální a chytrý, ale zoufale postrádá lehkost a genialitu Portalu.

V posledních dvou odstavcích jsem byl na Quantum Conundrum trochu moc přísný. Je to podařená hra, která si zaslouží vaší pozornost nesrovnatelně víc než další z nekonečného zástupu stále stejných stříleček. Snadno také strčí do kapsy Q.U.B.E. a další konkurenty v žánru "portálovek". Jen v tom srovnání s Portalem prostě po všech směrech prohrává a je to tak zjevné, až to bolí. Což, pravda, spíše než o nedostatcích téhle hry svědčí o kvalitách Portalu a jeho vývojářů jako takových. Myslete na to, ušetříte si tak drobné zklamání a Quantum Conundrum si o to víc vychutnáte. Hra je už pár týdnů v prodeji na Steamu, minulý týden vyšla i na Xboxu 360 a PlayStation 3.